Jak fungují profesionální zesilovače

front.post
front.public: 30. 10. 2019
000-obnoveny-obnoveny-2018-05-25-09-31-25-108

U zesilovacích modulů na aktivních reprosoustavách si také všímáme výbavy. Tou, která je vidět, je počet vstupů, equalizér, nastavitelné citlivosti, změna fáze, nastavení výhybky atd. Ta která není vidět, má obrovské praktické dopady. Např. eliminace zemní smyčky pomocí střídavého oddělení zemí, subsonický filtr pro eliminaci brumů anebo vestavěný limiter jsou opravdové praktické vychytávky. I


 


ndikace bývají řešeny rozmanitě. Snad na nejvíce informací se pamatuje u zesilovačů s velkým vytížením, jmenujme především zesilovače pro plošné ozvučení a průmysl. Při pohledu na Dexon JPA 4240DP , který těmto účelům právě slouží, vidíme: Power – info o tom, že je přítomno napájení; signal – info o tom, že je na vstupech přítomen budící signál: Možná se Vám bude zdát nadbytečná, „vždyť slyším, že to hraje“, ale ono to dost často nehraje a tato kontrolka Vám napoví…; clip – info o tom, že dochází k limitaci signálu. Kvalitní zesilovače mají tuto kontrolku provedenou skutečně na bázi vzniklého zkreslení nebo na bázi hodnoty výstupního napětí.; protect – info o tom, že zapracovala některá z elektronických ochran; fault – info o tom, že samodetekce zesilovače zaznamenala neprůchodnost signálu na výstup. To se používá především u bezpečnostních zvukových systémů, jako jsou např. evakuační rozhlasy; priority – info o tom, že zesilovač nyní „poslouchá“ speciální prioritní vstup. To se používá opět u bezpečnostních zvukových systémů  


 


Třeba si říkáte proč tolik kontrolek, nebo, proč není vše uvedeno na displeji. Z praktického hlediska klasické LED stále vedou a hlavně, když budete zesilovač kontrolovat z větší dálky, jeho informace získáte rychleji a přehledněji. A pokud Váš zesilovač má uvedené indikátory, bude možná patřit k těm zdařilejším. Pokud se ale výrobce omezil jen na „power“, praktickým užitím se příliš nezabýval.  


 


Uživatele zesilovače bych tak rozdělil do pěti skupin:


a) Hfiisté – ti požadují obvykle klasický zesilovač HiFi, kde nejde o výkon, ale o nízké zkreslení. Potřebují, aby to hrálo kvalitně a nepotřebují, aby to mělo šílenou výkonovou rezervu. Nebudou to dávat do žádných stojanů, jen to postaví na další kus jejich audio techniky.


b) Highendisté – pominu-li to, že ono „High End“ ve skutečností znamená úplně něco jiného, než jak se dnes míní, je to zajímavá skupina lidí, pravděpodobně, promiňte mi to, z jiné planety. Pro ně fyzika neplatí, zesilovač musí mít chromovaný kryt, musí být ve třídě A, čím víc topí tím lépe a pokud z něho čouhají elektronky, je vyhráno, koupě je na spadnutí :-).


c) Videočumilové – nechtějí ani tak zesilovač, jako spíše receiver, který umí dekódovat všechny ty Dolby Digital, AC3 atd a mají řadu funkcí. Obvykle přes ně „teče“ i video. Samotné zesilovače jsou ve třídě AB, dosahují výkonů kolem 5×100 W a ty značkové a dražší bývají vcelku zdařile konstruovány. Ani ti neinstalují přístroje do racku, ale jen pokládají na další audio/video elektroniku.


d) DJ a muzikanti – mohli by se ještě rozdělit na neslyšící – šetřící a na slyšící – požadující kvalitu. Zatímco ti první „jdou“ po výkonu a vzhledu zesilovače a nechají se obalamutit čínskými názvy „American XY“, ti druzí už nad věcí přemýšlejí a zajímají se o vnitřní konstrukci a výbavu. Obě skupiny zesilovač dávají do racku a např. od Dexonu používají tyto typy.


e) Elektrikáři – opomíjená skupina těch, kteří řeší plošné ozvučení budou i exteriérů a tudíž potřebují jak dostatek výkonové rezervy, tak i robustnost a dlouhodobou spolehlivost bez obsluhy a také i vysokoimpedanční 100 V výstup. Pro ně Dexon nabízí tyto robustní typy. Do které skupiny se zařadíte vy? My se zde budeme věnovat DJ, muzikantům a elektrikářům, kteří jsou valnou většinou našich uživatelů. Pro ně společně platí, že jednak zesilovač bude umístěn v racku a tak musí být vybaven danými instalačními prvky a madly, a že jednak je zajímají nejenom parametry, ale taktéž i konstrukce a výbava.  


 


To, jaké zapojení zesilovač zvládne, napovídá o jeho koncepci a robustnosti. Dobrý zesilovač zvládá více režimů – stereo, paralel, bridge a dokonce i 2+1. Krásně je to vidět v tomto návodu k použití. Režim stereo – Jedná se o nejběžnější stereofonní zapojení. Reprosoustavy jsou připojeny prostřednictvím pinů 1+ a 1– na oba výst. konektory Speacon. Zesilovač budíme do obou kanálů. Režim paralel – Jedná se o monofonní zapojení, kdy připojujeme jednu reprosoustavu (např. subwoofer) na výstupní konektor označený paralel nebo bridge. Režim, co do použití je hodně podobný můstkovému bridge, s tím rozdílem, že kanály jsou spojeny paralelně a že toto zapojení dovoluje zatížit zesilovač i velmi malou impedanci. Zesilovač budíme pouze do jednoho kanálu. Režim bridge – Klasický tzv. můstkový režim, kdy jednu reprosoustavu opět zapojujeme na výstupní konektor bridge, a zesilovač budíme do jednoho kanálu Režim 2+1 – Speciální režim, který kombinuje dvě reprosoustavy zapojené stereofonně na kanály A a B + obvykle subwoofer zapojený na bridge výstup. Tuto variantu dovolují např. tyto powermixy. Co to znamená pro vaši praxi? Kvalitní zesilovače toho umí hodně. Pokud tedy narazíte na ty jednodušší, které umí jen stereo a bridge režim, doporučuji nekupovat, protože vypovídají o nedokonalé robustnosti. Jednodušeji řečeno, kvalitně navržený a robustní zesilovač dokáže být zapojen v různých režimech a to i s nízkou zatěžovací impedancí.  


Jak již bylo řečeno, hodně důležité je napájení, o tom se dočtete všude. Opomíjenou charakteristikou ale je proudový náraz do sítě při zapnutí do zesilovače. Výkonné zesilovače, jako je Dexon DPA 1500 se s tím docela trápily a dokážou zacvičit i s 16 A jističem. Ale i to jsme vyřešili – tzv. soft startem.   Dnes již většina poctivě udělaných zesilovačů má zabudovány ochrany, které detekují přehřátí, stejnosměrné napětí na výstupu, přetížení výstupu, neotáčení se ventilátoru atd. Ovšem jen ty nejlepší zesilovače mívají ochrany řešeny formou „deblokace poruchy“. Prakticky se provádí speciálním tlačítkem na předním nebo zadním panelu, které musíme stisknout a onu „chybu“, na kterou ochrana tak zareagovala, vzít na vědomí. Tato metoda se hojně používá v průmyslu a je kupodivu praktičtější, než automatické naběhnutí (vypnutí) ochran po odstranění závady. Uvědomíme si totiž, že se něco děje a nad závadou se zamyslíme. Co říci k vnitřní konstrukci závěrem? Snad jen to, že nejvíce napovídá o robustnosti hmotnost zesilovače, tedy pokud nemáte verzi ve třídě D nebo T, které bývají lehčí.  


Zesilovač může umět i něco navíc. A tady dochází na lámaní chleba, protože funkce navíc, nejsou vidět a prodejci mnohdy o nich ani nevědí. Více se dozvíte u výrobců, kteří své zesilovače znají a poskytnou maximální informační servis. Co tedy zesilovače mohou skrývat za další funkce? Tou první funkcí, je limiter. Jedná se o část vst. obvodů, které signál na dané velikosti omezí a zabrání tak přebuzení zesilovače. Tady hodně záleží na tom, jak kvalitně je navržen a nastaven. Dokonce ty lepší jsou spíše kompresory, protože začnou limitovat pozvolně. Další obvodovou funkcí bývá subsonic filtr. U klasických zesilovačů je řešen jako dolní propust relativně na nízkých kmitočtech a zabraňuje pronikání nežádoucích signálů do vst. Části zesilovače. U modelů pro plošné ozvučení tento filtr bývá klidně nastaven na 40 Hz a je dost důležitý pro velmi rozlehlá vedení tohoto plošného ozvučení. Gain lift nebo také earth lift oceníte, když budete mít problémy se zemní smyčkou, která se projevuje brumem. Dělává se to formou zapojení odporu mezi výkonovou signální a ochrannou zemí a také tomu pomáhá střídavé propojení zemí přes kondenzátor. Malé věci s velkým praktickým dopadem.  


Nic není tak diskutovaným tématem jako vnitřní konstrukce zesilovače. Ano, vždyť právě tato bude mít největší vliv na výsledný zvuk a výdrž zesilovače. Na druhou stranu budete mít velké problémy se vnitřní konstrukce dopídit, neboť většina prodejců jsou jen prodejci a většinou neprofesionálové, kteří elektřině zrovna nerozumějí. Lépe na tom dopadnete u výrobců, kteří své zesilovače znají a poskytnou maximální informační servis.