Kde se vzal hazard

front.post
front.public: 05. 11. 2018
time01

Chléb a hry! Toto heslo razili již římští císařové, kteří věděli, že když mají mít spokojený lid, který nerebeluje, musí se postarat o to, aby bylo dost jídla a zábavy. Ostatně ve filmech mapujících tuto dobu to vidíme jasně. A hry jakéhokoliv druhu provázely lidstvo celým jeho vývojem, od pravěku až po současnost. Jen se stále zdokonalovaly a vyvíjely stejně jako lidstvo samo. K


 


aždá hra, i ta nejjednodušší byla ale  vždy „o něco“. Někdy jen o pocit „jsem nejlepší“, ale postupně se objevili ti, kteří zjistili, že hra může také být předmětem materiálního prospěchu. Je to vidět už na dětských hrách a u dospělých, se kterými hravost a soutěživost roste, se vítězství stává prestižní otázkou. V některých dobách a společenských systémech to dokonce byla otázka života a smrti. Vzpomeňme jen oblíbených filmů z Divokého západu, kde v zakouřeném baru sedí skupina tvrdých mužů s kolty proklatě nízko a hraje karetní hry. Tato hra většinou končí střeleckým soubojem. Stačilo jednoho z hráčů obvinit, že hraje falešně, což se běžně dělo tomu, kdo vyhrával.  


 


Hráče k hraní hazardních her vedou různé důvody. Prvek soutěživosti, který má lidstvo geneticky zakódováno je jednou z motivací. Začátek je většinou v zábavě, později se ze hry stane vášeň a v nejednom případě nás žene vidina snadného zisku. Každý hráč však ke hře přistupuje tak, aby v ní  zvítězil a získal tak uznání, společenskou prestiž, sebevědomí, pocit uspokojení nebo peníze.   Tato filozofie se stala základem pro pozdější velký byznys provozování hazardních her, který dnes hýbe světem zábavy. Ze hry se stal průmysl, který je vysoce ziskový a postavení v něm je předmětem velkých střetnutí. Každá hazardní hra začínala zpočátku jako nevinná zábava. Vždy však v sobě měla podtext zisku, který mohl dosáhnut nejen ten, kdo byl v určité hře dobrý, ale i ten, kdo se v ní jen dokázal orientovat lépe než ostatní. A právě kvůli lidem, kteří dokázali ovládnout hry, ze kterých kynuly zisky zavedla společnost různé obranné systémy, které jsou více či méně účinné.  


 


Každý společenský systém se k  hrám, které v sobě mají prvky hazardu postavil jinak. I v zemích, kde je poměrně velká svoboda, se některé hry nesměly, nebo dodnes nesmí  provozovat, někde se zase stalo legální provozování hazardních her důležitým ekonomickým ukazatelem rozvoje města nebo země. Peníze, které se v hazardních hrách otočí bychom jen těžko spočítali. Každý hráč, který hazardním hrám propadne, se ale ocitá v potenciálním nebezpečí, že svoji vášeň nezvládne. Opět sáhneme do historie a připomeneme si statky, které přišly tzv. „na buben“, neboli syn nebo otec rodiny je prohrál v kartách. Paradoxně, i když se dlouho diskutuje o tom, co hazard vlastně je z hlediska morálky, dluhy z něho byly vždy  „čestné“ a musely se platit. Možná i proto, že jejich provozovatelé byli vždy „ostří hoši“, kteří si platby dokázali vynutit. Většinou bylo jejich provozování, ať už legální nebo nelegální ovládáno určitými skupinami lidí a teritoria byla přesně rozdělena. Nejedna válka gangů vznikla právě kvůli překročení hranic teritoria, protože vždy šlo o obrovské zisky.  


 


Právě třetí důvod se stal  příčinou toho, že třeba sázení, ať už se jedná o Sportku nebo ruletu, úzce souvisí s  některými matematickými disciplínami, například s teorií pravděpodobnosti nebo kombinacemi. Většina hráčů, kteří sázejí nebo navštěvují kasina se snaží vymyslet systém, jak oklamat ruletu, jak zvýšit pravděpodobnost  své výhry. V novodobé historii hazardních her se již objevily tisíce zaručených systémů sázení, které se ve výsledku ukázaly jako neúčinné. Paradoxem někdy bývá, že je vymýšlejí lidé, u kterých bychom nikdy nehledali prvky matematické geniality. Jejich matematické schopnosti se totiž omezují právě jen na tuto jedinou oblast.  


 


Stejně tak zase, naopak, provozovatelé hazardních her se snaží vymyslet systém, který by jim přinesl co největší zisky, čili omezil pravděpodobnost výher. Je to věčný boj , který zřejmě nikdy neskončí. Hazardní hry mají tak rozmanité podoby, že žádný obranný systém ať již proti podvádění, matematickým systémům nebo nelegálním vysokým ziskům není nikdy stoprocentně účinný. Lidstvo je prostře vynalézavé a ani v této velké životní hře je nelze porazit.   Abychom ale věděli, o čem mluvíme, postupně seznámíme s historií a základy některých nejznámějších hazardních her. Dne k  nim máme mnohem jednodušší přístup než kdysi, nemusíme už jezdit do Las Vegas, stačí si pořídit počítač, hry jsou totiž přístupné i online. Jedno pravidlo je ale třeba mít na paměti a  platí pro všechny. Historie hazardních her je lemována z jedné strany zlatem a z druhé krví. Hrát hazard může jen ten, kdo je schopen zvládnout svoji vášeň natolik, aby nás hra nepohltila a nezničila nejen naši osobnost, ale i ty, na kterých nám záleží. Ti, kteří na hazardních hrách zbohatli totiž málokdy bývají hráči.


Foto © Depositphotos.com/Gunnar Pippel