Postupně noví přistěhovalci vytlačovali původní indiánské obyvatelstvo a začali zakládat osady, ze kterých vyrostla dnešní velká města. Neobešlo se to, zase, bez lidských obětí. V polovině 18. století postupně vzniklo na severovýchodním pobřeží Severní Ameriky 13 anglických osad, jejichž obyvatelé byli většinou pronásledovaní protestanti, kteří zde chtěli vytvořit komunitu podle svých představ. Vyznávali naprostou svobodu a podporovali rozvoj výroby všeho, co ke svému životu potřebovali.
V době sedmileté války, která Angličany značně vyčerpávala, byly ale na nové americké osady uvaleny povinnosti a daně, ze kterých Anglie chtěla financovat své vojenské tažení. Anglie byla daleko a tak chtěla tyto osady využít jako své zázemí. Mimo daňových povinností zakázala také stěhování dále na západ.
Začala růst nespokojenost obyvatel, která vyvrcholila útokem na lodě s anglickým čajem v roce 1773 v bostonském přístavu. Odveta Angličanů na sebe nenechala dlouho čekat, perzekuce pokračovaly a v roce 1775 vyvrcholily otevřeným bojem. Začala válka za nezávislost.
Zástupci osadníků svolali Kongres do Filadelfie, kterému předsedal Benjamin Franklin. Kongres začal jednat s evropskými velmocemi o pomoci proti Anglii a sám začal budovat vojsko, kterému velel George Washington.
Zpočátku vojsko osadníků s vycvičenou anglickou armádou prohrávalo. Tvořili je většinou obyčejní lidé, kteří neměli dostatek vojenských zkušeností, ale o to větší odhodlání, víru a touhu bránit své domovy a zachovat si svobodu. Obrat nastal v námořní bitvě u Yorkstownu, kde Američané slavně zvítězili a Angličany na hlavu porazili.
Důsledkem vítězství amerických osad byla demise anglické vlády a podepsání mírové dohody v Paříži v roce 1783, kdy Velká Britanie uznala Spojené státy americké.
4. července 1786 byla vyhlášena nezávislost Spojených států amerických. Text Nezávislosti sestavil Thomas Jefferson, který se stal třetím americkým prezidentem. Její nejdůležitější články se týkají nezadatelných práv lidu, což je právo na život, svobodu, štěstí a rovnost a také to, že moc vychází z lidu, který si volí vládu.
