Nejzajímavější architektonické památky, arkádové chodby, kterými procházíme měří kolem 35 km. Ve středověku se jimi řešila bytová tíseň, bydleli v nich tehdy méně majetní lidé nebo studenti. Byly přistavěny ke stávajícím domům a tím se jakoby rozšířil jejich prostor. Město bylo založeno již v 6. století p.n.l., tehdy dostalo název Felsina. Název Bolonia se objevil až o 400 let později. Jako římská kolonie mělo město strategický význam, protože leženo na významné obchodní stezce. Díky tomu se o ně velmi zajímali i jiní kolonizátoři a během historie mělo město několik majitelů a prošly jím i válečné konflikty. Ke Sjednocené Itálii patří od roku 1806.
Bologni se mezi turisty i mezi jejími obyvateli často říká „červené město“. Tento název jí dala barva střech a cihlových omítek a docela se hodil jako synonymum toho, že měla téměř 50 let levicovou vládu.
Mezi významné památky města patří i nejstarší univerzita na světě, která zde byla založena již v roce 1088. Na to jsou její obyvatelé zvláště hrdi.
Centrem města je náměstí Piazza Maggiore, které je od rána do večera zaplněné lidmi a poskytuje nám jasný obraz jeho dějin. Stojí zde nejvýznamnější paláce, muzea i městská radnice. Nad městem se tyčí tzv. „rodové věže“, které měly velký význam pro obranu města. Původně jich bylo mnohem více, dnes je nejznámější věž Asinelli, která poskytuje turistům nejlepší vyhlídku na město.
Ve městě nenajdete žádné výškové domy, jeho architektura se skládá především z menších paláců s podloubími. Stejně tak církevní stavby jsou napodobeniny významných chrámů, jako je třeba bazilika sv. Štěpána a sv. Dominika. Chrám Santo Stefano zase vychází z architektury svatých míst v Jeruzalémě. Při prohlídce města nesmíme zapomenout na chrám Santa Saluta, ke kterému se dostaneme procházkou dlouhou 3,6 km. Cesta k němu vede arkádovou chodbou vzhůru do vrchu a končí až před kostelem. Vstoupíme-li dovnitř najdeme zde obraz Madony, který pochází z Byzance.
Bologna je město, které přitahuje příběhy, umělce a básníky, na každém kroku se zde setkáme s mystikou a historií. Pobývali zde mnozí umělci, jako byl Dante Alligieri, Petrarca, Bocacaccio, ale i osobnosti novodobého umění, jako je Fellini, Umberto Eco nebo hudební skladatel Rossini. Město přitahovalo také filmaře a jeho jedinečná atmosféra a kulisa se objevují v mnoha italských i cizích filmech.
Všechny tyto umělce sem lákalo zvláštní fluidum, které město vyzařuje, ale také gastronomie, která jej proslavila. Právě zde totiž vznikla mortadela, boloňský salám nebo omáčka, šunka, párky nebo sýry. Ve složité spleti starobylých uliček města najdeme malé obchůdky se suvenýry, likéry a bylinkami a nebyla by to Itálie, abychom se nemohli usadit v klidných hospůdkách, kde nám nalijí pohár proslulého italského vína. Prostě, iluze přesunu v čase je dokonalá.
Foto © Depositphotos.com/olgysha
