Tento sport však zdaleka není ve světě novinkou. Jeho kořeny sahají do dávné minulosti a souvisejí s rituálními obřady domorodců v Melanésii. Obřadu se tam smějí zúčastnit jen muži, protože jeho původní verze souvisí právě s tím, že žena tímto způsobem unikla svému muži..
Účastníci rituálu si vystaví vysokou věž a pod ní vytvoří z bahna a rozmělněné hlíny měkkou podložku. Hloubku skoku uvedli pozorovatelé asi okolo 65 stop. Jako první si skok vyzkoušel reportér National Geographic a své pocity podrobně popsal v reportáži. Údajně se mu při něm zastavilo srdce a vzrušení zcela přehlušilo jeho strach. Netrvalo dlouho a objevili se odvážlivci, kteří si tento pocit chtěli vyzkoušet. Bylo to v Oxfordu, v Klubu nebezpečných sportů, kde dva studenti zorganizovali první skok s výšky 75 metrů, avšak neměli k tomu příslušná povolení a tak pokus skončil pokutou. Krátce nato ale oba organizátoři odcestovali do USA a podnikli skok s mostů v Golden Gate bridge v San Francisku a Royal Gorge v Coloradu.
Extrémní sport rychle našel své následovníky. Jako jeden z nejznámějších je Novozélanďan A. J. Hackett, který seskočil v roce 1987 v Paříži z Eifellovy věže. Jelikož ani on nepožádal o povolení, jeho odvaha mu vynesla zatčení francouzskou policií, která už na něho čekala pod věží. To jej poučilo natolik, že se začal Bungee Jumpingem zabývat hlouběji, získal si potřebná povolení a začal jej provozovat legálně. Brzy se zjistilo, že je to podnikání docela výnosné a přidávali se k němu další.
V České republice se začal tento extrémní sport objevovat hned po sametové revoluci a brzy se zjistilo, kde jsou k němu nejvhodnější podmínky. Počáteční seskoky s jeřábu se brzy rozšířily tam, kde je mnohem větší hloubka a tak se nám ihned vybaví Zvíkovský most na Orlické přehradě nebo Loketský most, se kterého se dá skákat do hloubky 55 m. Pro výrobu postrojů nutných k seskoku se využívají pružné materiály, které snesou maximální zatížení. V USA je to dokonce materiál, který se využívá k brždění letadel. Provozovatelům Bungee Jumpingu brzy přestaly stačit běžné skoky a tak se začali zabývat různými změnami. Dnes se skáče tzv. “za postroj“ , kdy má skokan volné ruce i nohy, s úvazkem na nohy, kdo nemá odvahu skočit sám nebo chce svůj zážitek s někým sdílet může absolvovat tandemový skok a nebo si můžete skočit „do houpačky“.
Extrémní provozovatelé tohoto sportu bývají lidé, pro které je každý adrenalin málo a možná postrádají pud sebezáchovy. A tak skáčí s vysokých budov, balkonů, továrních komínů, vymysleli katapultové skoky a další napohled šílené varianty. Přesto tvrdí, že se jedná o jeden z nejbezpečnější sportů a od počátku jeho provozování u nás se při něm staly jen dva úrazy a to jen chybou instruktorů.
Ten, kdo by ale chtěl tento extrémní sport vyzkoušet, by měl mít na paměti, že při něm dochází k velkému namáhání kloubů, páteře a také srdce a proto, pokud trpí kardiovaskulárními problémy, onemocněním pohybového aparátu, dýchacích cest nebo jiným civilizačním onemocněním, psychickými poruchami nebo vážnou oční vadou, kterou může ovlivnit zvýšený tlak by si měl skok raději rozmyslet. Pokud má takový člověk potřebu adrenalinu, určitě najde jiný způsob, jak si zvýšit jeho hladinu a jestliže k rozhodnutí dospěl pod vlivem alkoholu nebo jiných látek, tak by se k lanu neměl přibližovat už vůbec. Bezpečnostní předpisy také nedovolují skoky osobám mladším 18 let bez souhlasu jejich zákonného zástupce.
