S výrobou tohoto destilátu se začalo už v šestnáctém století na Madeiře, kde se pěstovala třtina. Pak se s tím pokračovalo právě v Brazílii, kde nápoj dostal jméno Cachaca. Destilace, jenž je k jeho výrobě zapotřebí, se přidala v roce 1532. Tento druh alkoholu se nejvíce vyváží do Německa. To je vcelku zajímavé, protože Němci jsou jak je známo pivaři. Cachaca je často přirovnávána k rumu a existují dva základní druhy - bílá a zlatá.
Bílá varianta se obvykle nechává zrát dvanáct měsíců a na rozdíl od zlaté je navíc levnější. Zlatá varianta je tzv. premium odrůda. V dřevěných sudech může zrát až tři roky. Ještě existuje tzv. ultra premium, které zraje dost dlouhou dobu - patnáct let. Je zajímavé, že výsledné aroma a také i chuť závisí na tom, jaké dřevo je použito na sudy. V Brazílii člověk najde na každém kroku produkci tohoto destilátu. Před třemi lety to bylo na čtyřicet tisíc míst. Brazílie má pro cachacu mnoho slangových výrazů. Někde se jí říká i Grappa, přestože jde o úplně jiný alkohol. Cachaca je velmi často používaná i do koktejlů, například taková Caipirinha nebo Batida
Cachaca musí mít jako taková obsah alkoholu čtyřicet procent. I v České republice se dá tento destilát pořídit, ovšem Češi nejsou zase takoví konzumenti jako Brazilci. Zajímavostí je, že tento alkohol pili otroci. Ne proto, že by jim to chutnalo. Dávali jim to otrokáři, aby zvýšili jejich výkon. Sice se to tvrdilo, že to zvyšuje výkon, ale podložené důkazy to není. V Americe tento nápoj označují za brazilský rum.
Foto © Depositphotos.com/MKPK
