V pondělí na závodníky Dakaru čekala 2. etapa vedoucí z Al Wajh do Neomu. Karel, kamion postavený v sedlčanských dílnách týmu Big Shock Racing a pilotovaný zkušenou posádkou Macík, Tomášek Švanda, od začátku s přehledem kontroloval dění v TOP 5.
Ačkoliv na trati bylo třeba vyměnit pneumatiku, pro jeden navigační bod se posádka musela vracet a také si trochu zaskákala, do cíle vletěl žlutý kamion na výborném 4. místě. Celkově je Macíkova posádka 5. Česká trojice rozesmátých závodníků před startem hlásila, že se chystá zrychlovat postupně a má ještě skryté rezervy, přesto se pohybuje krátce po startu závodu na ceněných pozicích mezi obávanými Kamazy.
Pěknou jízdou na 32. etapovém a 30. celkovém místě potěšil české fanoušky také motocyklový jezdec týmu Big Shock Racing Jan Brabec. I on považuje úvodní část závodu za testovací. Kus 2. etapy dokonce absolvoval na jedné noze, aby ulehčil operovanému koleni. Jede na pohodu a vše si víc užívá. Možná i proto zatím nechyboval v navigaci a svůj výsledek průběžně zlepšuje.
Macík kontroluje TOP 5 a přitom si občas poskočí
Před 2. etapou, kterou posádka Martina Macíka dokončila na skvělém 4. etapovém a 5. celkovém místě, se mechanici týmu Big Shock Racing ještě zvládli trochu vyspat. Karel, závodní speciál Martina Macíka, přijel do bivaku po 1. etapě v dobré kondici. A také navigátor František Tomášek měl večer méně práce, protože roadbook do 2. etapy dostal až těsně před startem a na jeho prostudování měl pouhých 15 minut. Přesto byla jeho navigace v průběhu 2. etapy spolehlivá a zaznamenal jen jedno zásadnější navigační nedorozumění. Martin Macík držel volant pevně v rukou a David Švanda neměl, co opravovat. „Jelo se nám výborně. Měli jsme jen jeden navigační výlet navíc, když jsme se vraceli pro bod, o kterém jsme si původně mysleli, že ho máme. Dneska se dost prášilo, za jednou z bugin jsme vjeli do díry a šli jsme do vzduchu. Letěli jsme chvilku levá, pravá, horní, dolní, ale dopadli jsme dobře, auto to vydrželo a jelo se dál. Ke konci jsme ještě udělali nejrychlejší výměnu pneumatiky, jakou v závodě vůbec pamatujeme. Karel zatím jede krásně,“ popisoval etapu Martin Macík.
Brabcova bezstarostná jízda na jedné noze
Jan Brabec si ve druhé etapě opět polepšil a do cíle dojel na pěkném 32. místě, celkově drží 30. pozici. A zdá se, že pro Honzu je na Dakaru zatím nejkrušnější brzké vstávání. Motocykloví jezdci vyjíždějí z bivaku nad ránem a kromě toho, že pro zarputilého spáče je náročné probrat se krátce po 3. hodině ranní, na brzkých přejezdech bývá také ukrutná zima. A právě vstávání a zimu Jan Brabec zrovna nemiluje, ozývají se mu železa v jeho nedávno operované noze. „Dneska jsem to objel na jedné noze. Trať byla samá skála. Netlačím na sebe, výsledek po předešlých zdravotních nepříjemnostech neřeším. I proto se mi jede dobře. Navigačně jsem neudělal žádnou chybu. Trochu na sobě cítím, že mi ještě chybí tak měsíc tréninku navíc. Ale aspoň to bude legrace, pojedu na pohodu a budu si to všechno víc užívat,“ hlásil Jan Brabec z bivaku cestou na zasloužený oběd.
