Kuželky mají i tu výhodu, že spojují dohromady lidi stejně naladěné, kteří se u této hry výborně baví. Kuželky patří k asi k nejstarším sportům vůbec, neboť jejich kořeny se nikomu nepodařilo přesně dohledat. Má se za to, že jsou staré zhruba čtyři a půl tisíce let před naším letopočtem a řadí se někde do babylonské říše. Jako vůbec první se o kuželkách objevila zmínka ve dvanáctém století u básníka Homéra.
Z historie je známo, že kdysi se ke hře používalo všechno možné, jen ne klasické kuželky a koule. Původně se jen stanovil cíl a házelo se na něj kameny. Jedině dráhy musely být vodorovné, tak jako dneska. Délka dráhy se obvykle pohybovala mezi deseti až dvaceti metry. V průběhu času se ovšem začala měnit původní pravidla a vznikly první soutěže, kterým se říkalo koulení o ceny. Ještě zdaleka to ovšem nebyly soutěže organizované. První oficiální kuželkářské soutěže, které se pořádaly v Drážďanech, spadají do roku 1885.
Kuželky mají i spoustu různých variant. Tou nejznámější, které najdeme všude v zábavních a rekreačních centrech a na hřištích jsou asi ty ruské. Koule je zavěšena na provaze a hází se jí spíše do oblouku, aby mohlo být sraženo všech devět kuželek. Kuželky se velmi často zaměňují s bowlingem, ale to jsou vcelku dvě odlišné hry, i když základ je stejný. Vyrábějí se z různých materiálů, původně byly kamenné, pak dřevěné a v průběhu století se začaly vyrábět i z plastu. V současnosti se vrací zpátky ke dřevu. Kuželky může hrát v podstatě kdokoliv, kdo unese dvou a půl kilovou kouli.
Hráči kuželek se dělí na rekreační hráče a sportovce. Pro ty druhé to je klasická sportovní disciplína a jsou přímo alergičtí na tvrzení, že je to relax. Přitom to není tak dávno, co byly kuželky považovány za hospodskou zábavu a to sportovcům v této hře vadí asi nejvíc.
