Deváté umění, tak se také komiksy označují. Když se řekne komiks, lidé si často vybaví barevné obrázky se superhrdiny. Češi pak především Rychlé šípy nebo třeba Čtyřlístek.
Ale nenechte se mýlit, nejedná se o tvorbu pouze pro nejmenší. Toto samostatné medium se těší celosvětové popularitě, a to mezi dětmi i dospělými. A právem, vždyť se jedná také o umění, které, jak řekl americký kreslíř Scott McCloud, je úžasné, a především bez hranic.
Neomezené možnosti mladého média
Jak bylo řečeno, komiks nemá hranic. Lze jej zasadit do jakéhokoliv prostředí a vybrat si libovolné téma i příběh. Pro vyprávění formou komiksu ale platí určitá základní pravidla. Toto sdělovací médium komunikující prostřednictvím obrázků, by mělo být řazeno juxtapozičně, tedy vedle sebe. Pokud se nejedná pouze o jeden obrázek (panel), často nesoucí krátký vtip, nejčastěji se užívá takzvaného stripu, tedy tří až pěti panelů seřazených za sebe. To, že se jedná o základní stavební kámen potvrzuje i fakt, že označení komiks (comics) vznikl právě složením slov comic strip. Avšak pozor na komix! X na konci slova odkazuje na undergroundovou vlnu komiksů z 60. let 20. století.
I pro samotné umístění textu existují pravidla. Bubliny, nejčastěji používaný formát pro vložení textu, se dle evropsko-amerických zvyklostí vždy čtou shora dolů a zleva doprava. Výše postavená bublina má přednost.
Nenechte se mýlit, i komiks má dlouhou historii
Komiks lze považovat za relativně mladý sdělovací prostředek. Fenoménem se totiž stal až ve 20. století. Nesmíme ale zapomínat na to, co mu předcházelo a z čeho se zrodil. Pokud bychom hledali podobné formy, tedy chronologické vyprávění prostřednictvím obrázků s textem, našli bychom je již ve starověkém Egyptě, době křesťanské i předkolumbovské Americe. Charakterově velmi blízké jsou například středověké iluminované rukopisy, zlomky Dalimilovy kroniky nebo Tapiserie z Bayeux z roku 1 066, jež zachycuje normanské dobývání Británie. Najdou se i lidé, kteří určitou podobu komiksu vidí také v křížové cestě. Masovému rozmachu popisných obrázků pak dopomohl knihtisk, jenž usnadnil a výrazně urychlil jejich výrobu.
Boj o ušatého klučíka v noční košili
Den vzniku moderního komiksu, jak jej známe dnes, připadá na 16. únor 1896. Tehdy totiž poprvé světlo světa spatřil Yellow Kid (Žlutý kluk, Žluťásek). Za panely přes tři čtvrtiny strany deníku New York World stál autor Richard Outcault. Hlavním hrdinou byl malý kluk, uličník ve žluté noční košili. Barva oné košile byla zvolena čistě pragmaticky, autor si chtěl otestovat tisk do té doby problémové žluté barvy. Vzhledem k nadšení, s nímž byl malý hrdina komentující okolní dění přijat, netrvalo dlouho a strhl se o něj boj. A protože William Randolph Hearst, vlastník konkurenčního deníku New York Journal, přeplatil původního vydavatele Josepha Pulitzera, komiks se přestěhoval na jeho stránky.
Boom a zlatá éra superhrdinů
Opravdový zlom v produkci komiksů nastal na počátku 20. století. Lidé si na obrázkové sekvence zvykli a přivítali je s otevřenou náručí především proto, že znamenaly určitý únik z válečné reality. Ve 30. letech bylo vydáno první komiksové album Action Comics a světu spatřil nového hrdinu, Supermana. Avšak nutno dodat, že původně byl Superman vykreslován autorem Jarrym Sieglem jako padouch. Až ve spolupráci s výtvarníkem Josephem Shusterem z něj udělali naprostý opak. Identitu prvního superhrdiny výtvarníci v roce 1938 prodali vydavatelství DC (Detective Comics) za 130 dolarů. Toto vydavatelství pak v nákladu 200 000 kusů vydalo zmíněný Action Comics No.1 a svět poznal Supermana. Jeho sedmé pokračování mělo již milionové náklady. Superman se objevoval také v novinových stripech a to od roku 1939 do roku 1960. Právě odsud pochází název jeho domovské planety. A tak začala zlatá éra komiksu a superhrdinů. V roce 1939 přibyl Batman, další z rodiny hrdinů bojujících za dobro a spravedlnost, při jehož tvorbě se autor Bob Kane nechal inspirovat Leonardem da Vinci. V 50. letech nastal mírný útlum komiksů, vznikly nové žánry jako western, horor, krimi i romantika. Ty pak v 60. a 70. letech nahradili noví hrdinové jako X-Men, Spiderman a další jedinečné postavy jako Hulk, Fantastic Four nebo Captain America z vydavatelství Marvel Comics.
Stan Lee a ikonický Marvel
Stanley Martin Lee je jeden z předních komiksových scénáristů a producentů, který je ikonou v této branži. Klasické a bezchybné superhrdiny polidštil a vytvořil postavy více nedokonalé, se špatnými návyky a s určitou dávkou melancholie. Spolu s kolegy Jackem Kirbym a Stevem Ditkem tak stojí za příběhy Spiderman, X-Man, Iron Man, Avengers, Hulk, Thor, Daredevil, Doctor Strange, Fantastic Four a mnohými dalšími z produkce vydavatelství Marvel Comics. I díky němu se z vydavatelství Marvel Comics stala velká multimediální společnost, kde Stenley Lee působil také jako její prezident. Ikonické postavy z komiksů se ve 21. století dočkaly filmového zpracování a díky vysoko rozpočtovým nákladům se z nich staly také hvězdy filmového plátna. Není tajemstvím, že sám Lee si rád zahráje malou roli (cameo) v těchto filmech. Pozorný divák jej nemůže přehlédnout. Díky svému talentu a práci byl Stanley Lee uveden v roce 1994 do Síně slávy komiksového průmyslu a společnost Marvel Legends mu vytvořila i vlastní akční figurku.
Komiks do hloubky
Shrnout historii a vývoj komiksu krátce je nemožné. Stejně jako v případě dalších médií, i malované příběhy utvářela doba, zvraty, tvůrci i herci z filmových adaptací. Pokud vás toto umění zajímá, neměli byste si nechat ujít exkluzivní premiéru dokumentárního seriálu Tajná historie komiksu Roberta Kirkmana, který 24. února od 14 hodin odvysílá americká televizní stanice AMC. Pořadem provází sám Robert Kirkman, komiksový scénárista, jenž se do celosvětového povědomí zapsal díky příběhům Živí mrtví (The Walking Dead), Invincible, Ultimate X-Men a Marvel Zombie, které vytvořil pro Marvel Comics. Komiks Živí mrtví byl vydán v roce 2003 a v roce 2010 jej uvedla jako seriál televizní stanice AMC. Seriál je vysoce hodnocený a těší se oblibě fanoušků po celém světě. Dokládá to i fakt, že první epizodu jeho třetí série sledovalo 10,9 milionů diváků, díky čemuž se seriál s nejvyšším počtem diváků kabelové televize zapsal do knihy Guinesovy knihy rekordů. Pokud patříte mezi fanoušky seriálu The Walking Dead, pak určitě sledujete i spin-off Fear the Walking Dead (Živí mrtví: Počátek konce). Do diáře si tak zapište datum 16. dubna. V ten den totiž televizní stanice AMC odvysílá celosvětovou premiéru již čtvrté sezony, která se díky postavě Morgana Jonese propojí s původním seriálem Živí mrtví.
