Ideální vzdušná vlhkost v interiéru je společně s vhodnou teplotou jedním ze základních předpokladů pro příjemné obývání objektu. Důležitá je však i s ohledem na stav celé nemovitosti. Její hladinu lze kontrolovat pomocí jednoduchých i sofistikovanějších řešení. Pokud chce mít majitel objektu k dispozici komplexní data o hodnotě vlhkosti nejen ve vzduchu, ale také v konstrukci domu, vyplatí se pořízení inteligentního senzorového systému.
Podle hygienických norem by interiérová vzdušná vlhkost během celého roku měla dosahovat úrovně 30 až 70 procent. V zimních měsících se doporučuje udržovat ji mezi 45 až 60 procenty, v létě pak mezi 40 až 55 procenty. „Sledování vlhkosti v domácnosti není zásadní pouze s ohledem na zdraví osob, které interiér obývají, ale také kvůli udržení dobrého stavu celé nemovitosti. Dlouhodobá vysoká vlhkost může napáchat značné škody nejen na vybavení, ale i na samotné konstrukci domu,“ podotýká Miroslav Veselý, CEO společnosti SENZOMATIC, která se specializuje na monitoring vlhkosti a úniků vody v budovách.
Domácí vlhkoměry poskytnou základní přehled
S měřením interiérové vlhkosti může pomoci řada více či méně sofistikovaných pomocníků. Mezi ty nejběžněji používané dnes patří jednoduché elektronické vlhkoměry, které vytlačily starší analogové mechanické přístroje. Tato zařízení lze pořídit už i za cenu pod 100 Kč. V domácnosti pak dokážou poskytnout základní představu o stavu vlhkosti a upozornit uživatele na extrémní podmínky.
„Jednoduché elektronické vlhkoměry měří vlhkost obvykle pomocí kapacitních nebo odporových senzorů vlhkosti, které tuto veličinu převádějí na elektrický signál. Obvykle je změřená hodnota vlhkosti na displeji doplněna i hodnotou teploty, protože tyto dvě veličiny spolu úzce souvisejí a lze z nich posoudit aktuální stav prostředí v interiéru,“vysvětluje Jan Včelák z Univerzitního centra energeticky efektivních budov Českého učení technického (ČVUT UCEEB).
Na trhu se lze stále ještě setkat i s velmi levnými jednoduchými indikativními vlhkoměry pracujícími čistě na mechanickém principu, ale ty mohou být dosti nepřesné. Digitální vlhkoměry poskytnou spolehlivější informace, a navíc mohou mít i další funkce, jako je měření rosného bodu, záznam maximálních a minimálních hodnot a v případě těch dražších i záznam historických hodnot.
Měřený parametr může také značně ovlivnit správné umístění vlhkoměru v rámci interiéru. I veličina, jako je teplota a vlhkost, se může v rámci jedné místnosti podstatně lišit. Vlhkoměr a teploměr by se měl v interiéru umístit tam, kde není během dne na přímém slunci, není ovlivněn okolními spotřebiči nebo vzduchotechnikou. Ani parapet u okna není vhodným místem z důvodu možné netěsnosti nebo celkově chladnějšího prostředí v okolí okenních rámů či ostění. Co se týče umístění na stěnu, majitel by se měl vyhnout vnějším zdem a vlhkoměr by neměl umisťovat ani do průvanu nebo blízko topení. U přesných zařízení je důležité myslet i na kalibraci přístroje, a to v doporučovaných intervalech.
U dřevostaveb je důležité sledovat i vlhkost v konstrukci
Na trhu jsou k dostání i důmyslnější zařízení pro měření vlhkosti. Jsou jimi například vlhkoměry povrchové vlhkosti nebo stavebních materiálů určené odborníkům. Jejich obsluha nicméně vyžaduje pokročilejší znalosti této problematiky a zkušenosti s vyhodnocováním naměřených údajů. Proto nejsou pro laiky příliš vhodné.
Efektivnější cestou, jak získat komplexní informace o vlhkosti nejen v interiéru, ale i uvnitř samotné konstrukce své dřevostavby, nabízejí pokročilé senzorové systémy. Dané řešení poskytuje například česká technologie Senzomatic. „Chytré senzory nepřetržitě a přesně měří nejen hodnotu vzdušné vlhkosti, ale i hmotnostní vlhkost dřeva na kritických místech konstrukce. Pomáhají tak prodlužovat životnost dřevostaveb, ale i dalších typů budov,“ vysvětluje Miroslav Veselý.
Senzorové měření vlhkosti nachází kromě dřevostaveb uplatnění rovněž v bytových domech, veřejných, komerčních nebo rezidenčních centrech a u objektů s plochými a zelenými střechami. „U bytových domů jde o cenově výhodné řešení, protože se celková cena za službu rozpočítává mezi jednotlivé majitele bytových jednotek. A tak se náklady na každou domácnost ve výsledku pohybují na úrovni několika desítek korun měsíčně. Taková částka za ochranu majetku a zdraví nás i našich nejbližších, alespoň z našeho pohledu, určitě stojí,“ uzavírá téma odborník společnosti Senzomatic.
