Sport není vždy jen o vítězství. Pokud chceme děti přivést k pohybu, aniž bychom je nutili, musí je to samotné bavit. Cyklistika je skvělou aktivitou nejen pro malé, ale i pro dospělé. Podle bikera Pepy Dresslera je kolo nejlepší hračkou na světě, díky kterému si formujeme vlastnosti a dovednosti, které se nám v životě budou hodit.
Pamatujete si první okamžiky jízdy na kole? Kdy jste se začal učit jezdit?
Já si pamatuju to, když už jsem byl trošku starší. Měl jsem kolo značky Pionýr a na panelové cestě za domem jsem se učil jezdit. Brzy mě začaly bavit hlavně smyky a jezdit přes různý nerovnosti. Párkrát jsem se odřel, ale byla to sranda a mě kolo fakt bavilo. Jednou, při pokusu o nejdelší smyk, jsem si tak sedřel zadek na štěrku, že trvalo snad hodinu, než mi to máma vyčistila. Ale stejně jsem šel na ten smyk znova.
Myslíte, že je dobré učit děti na kole? Co jim to přinese?
Kolo je podle mě ta nejúžasnější hračka na světě! Dá se na něm blbnout za domem, jet na výlety i na rande a do školy. Člověk se na kole dozví hodně o svých možnostech a sám o sobě a naučí se překonávat výzvy a limity. A taky překážky. Prostě formuje vlastnosti a dovednosti, které se v životě hodí.
Od kolika let byste doporučil začít s jízdou na kole?
Od tolika, aby to pro děti byla hra. Nutit děti jezdit co nejdříve, abychom se mohli chlubit, že to naše už jezdí na kole, je hloupost. Vždycky říkám, že není důležité, kdy dítě začne jezdit a co vyhraje, ale kam ho kolo v životě doveze. A dítě si má s kolem hlavně hrát. Když dítěti ukážete jak, tak zapomene na elektroniku a bude si blbnout na kole. Nudné výlety, které jsou jen o dřině, moc dětí k cyklistice nezapálí.
Kdybyste měl člověka s odporem k jízdě na kole přesvědčit a získat ho na stranu zapálených cyklistů, co byste mu řekl?
Vzal bych ho na náš kemp a ukázal mu, jak se dá s kolem hrát, jak mít z kola zážitky. Že cyklistika není jen dřina, ale spousta emocí, které jsou reálné, a když jezdíte na horském kole v přírodě, tak je to prostě skvěle strávený čas.
Měl jste někdy z kola strach?
Strach je přirozená vlastnost a překonávat ji je úžasný pocit. Když jezdíte biketrial anebo na horském kole těžké traily, tak jsou vždycky místa, kde se bojíte. Jde o to dokázat poznat správné riziko, dokázat se soustředit a strach překonat. Když se to povede, tak je ten pocit opojný. Strach nemá jen blázen.
Založil jste Školu kola a pořádáte spoustu výcvikových kempů. Co Vás na této „práci“ baví nejvíce?
Všechno! Je to úžasná práce. Řekl jsem si na začátku, že to musí bavit mě a pak to bude bavit naše žáky. A myslím, že to funguje. A ta řada poděkování, kdy jsme cyklistům ukázali, jak kolo správně ovládat a oni si díky tomu užívají svoje výlety mnohem víc, je snad lepší, než stát na stupních vítězů.
Dlouhodobě jste spojen s projektem Kolo pro život, působil jste zde jako moderátor a v současné době jako instruktor v Bike Academy a na Chupa Chups pumtracku. Co se vám na projektu líbí? Proč je jízda a trénink na pumptracku vhodná pro děti i dospělé?
Kolo pro život je skvělý projekt cyklistických závodů, kde si den užije celá rodina. Já měl vždy na starost hlavně tu dětskou část a baví mě motivovat děti, aby jezdily na kole a aby je kolo bavilo. Čím víc zjistí, jak si s kolem hrát a čím lépe ho umí ovládat, tím víc je pak baví. A dřevěná pumptracková dráha Chupa Chups je taková lochneska pro děti, která je učí kolo správně řídit a bavit se s ním. A to je náš cíl. I ti nejmenší si mohou vyzkoušet boule, kopečky a zatáčky, kde se zároveň naučí udržet rovnováhu na kole. Pak už jen vyrazit do opravdového terénu a užít si plynulou a bezpečnou jízdu s celou rodinou! Jsem rád, že značka oblíbených lízátek podporuje pohyb dětí, protože děti tato lízátka milují. Když známé logo na závodech vidí, vždy si přijdou na dráhu zajezdit.
