Říká se mu perla nebo také Královna Jadranu. Ano, tak se říká Dubrovníku, přístavu, který láká turisty k Jaderskému moři. Básníci je přirovnávají je květině, ležící na modré hladině Jadranu. Město jen obklopeno mohutnými hradbami a architektura italských mistrů z něho dělá nenapodobitelný klenot.
Ve středověku mělo toto město název Ragusa. Jeho původní, řecké jméno, bylo jméno Epidaurum. Byla to osada, jejíž centrum se později kvůli válečných konfliktům posunulo na skalnatý ostrov, který leží před pobřežím. Dnes je zde historické centrum Dubrovníku. Na pobřeží se město rozšířilo díky diplomatickým schopnostem jeho obyvatel, kteří se spojili s tam žijícími Slovany a vytvořili tak jeden celek, který dnes obdivuje celý svět.
Poloha na pobřeží také určila směr jeho rozvoje. Stal se z něho významný přístav, který se podařilo udržet jako svobodný, i když se o jeho ovládnutí pokoušely všechny okolní námořní mocnosti. Zejména Benátkám se stal trnem v oku, protože ovládal obrovskou námořní flotilu, která jim mohla směle konkurovat.
Město se vyznačuje množstvím církevních staveb, kostelů a klášterů, které byly většinou vybudovány v období největšího rozkvětu, v 15. století. Z nich nejvýznamnější je katedrála sv. Blažeje, patrona města Dubrovníku.
Poloha města i jeho umělecké památky přitahují obrovské množství turistů. Jejich nejčastějším cílem jsou až 25 m vysoké hradby, ze kterých je na město nádherný a celistvý pohled. Město bylo vystavěno velmi systematicky. Vedou do něho dvě brány, Pile a Ploce. Jeho osu tvoří hlavní ulice Placa, která vznikla zasypáním mořského ramene, který odděloval ostrov od pevniny. Soustřeďuje se zde nejen čilý obchodní ruch, ale i množství památek. Hlavní třída vede přímo k přístavu, kde můžeme obdivovat palác Sponza, radnici nebo Rektorský palác, který je mistrovskou ukázkou stavitelského umění renesance.
Centrum města je zcela uzavřeno automobilové dopravě, takže je klidné, čisté a bezpečné. Opustíme-li historické centrum, zavedou nás stále stoupající uličky vzhůru do svahů, kde bydlí většina obyvatel města. Nejvyšším bodem je hora Sergius, které se říká také Srd. Je vysoká 412 m a je z ní překrásná vyhlídka na dalmatské pobřeží i na město a jeho okolí.
Dubrovník leží v mírném pásmu a díky stálému počasí jej můžete navštívit po celý rok. Nejkrásnější dobou je zde září. Dubrovník jako centrum turistického ruchu nabízí různé možnosti ubytování a spoustu atrakcí. Konají se zde festivaly lidové zábavy, největším je Letní dubrovnický festival, kterého se můžeme zúčastnit na přelomu července a srpna. Můžeme při něm obdivovat krásně vyšívané lidové kroje, tance a další folklorní prvky. Obyvatelé Dubrovníku se bavit dovedou.
V hospůdkách v historickém centru i v úzkých uličkách nám nabídnou vynikající víno, silnou černou kávu, dalmatskou syrovou šunku, ovčí sýr nebo místní specialitu - rizoto s mušlemi a garnáty. Pohled na červené střechy Dubrovníku, které vynikají nad stěnami z bílého kamene, jehož bělost ještě zvyšuje slunce a odrážejí se o moře, jehož modrou barvu nikde nenajdete ve větší intenzitě nás určitě uchvátí a přiláká nás na toto nádherné a malebné místo znovu.
