Mrakodrap držel od svého postavení v roce 1931 až od roku 1972 prvenství mezi nejvyššími stavbami světa. A po 11. září 2001 (po útoku na Dvojčata) se opět stal nejvyšší budovou New Yorku.
Byl postaven v letech 1930-1931 z oceli, skla a hliníků ve stylu Art deco. Věž má 103 pater, což je 381 metrů (od úpatí ke špičce antény 443,2 metru). Budova váží 331 000 tun, je postavena na dvoupatrovém základě a podepírá ji ocelová konstrukce o váze 54 400 tun. Při stavbě bylo použito deset miliónů cihel a bylo položeno přesně 700 kilometrů kabelů. Plocha oken zabírá dva hektary a schodiště má 1 860 schodů. Kanceláře jsou pro 15 000 zaměstnanců a výtahy mohou dopravit 10 000 lidí za hodinu.
Dalo by se říci, že tato jedinečná budova je vedlejším produktem ješitnosti. John Jakob Raskob, bývalý prezident firmy General Motors, chtěl investovat do výstavby nemovitostí a přitom nemohl připustit, aby ho předběhl jeho největší konkurent, Walter Chrysler. Raskob se spojil s bývalým guvernérem státu New York Alfredem Smithem a založili společnost na financování projektu. Oslovili architekty ze společnosti Sherve, Lamb & Harmon, kteří budovu navrhli.
Původní projekt byl nakreslen na 80 poschodí, ale když se ukázalo, že by byl Chryslerův mrakodrap vyšší, bylo přistavěno dalších pět pater. Náskok pár metrů ale stále vyvolával v Raskobovi obavy, že ho Chrysler předežene a těsně před koncem stavby přistavěl ještě další patra. A tak nakonec má Empire State Building již zmíněných 103 pater. Stavba budovy byla vzorem efektivnosti a rychlosti. Rozvrh prací byl rozpracován na minuty, vše bylo na plánované.
Stavební materiál byl kompletován již v továrnách, aby na místě stavby samotné zabral co nejméně času i místa. Jednotlivé fáze prací se překrývaly, např. se boural hotel Waldorf-Astoria (který zde na pozemku původně stál) a zároveň začaly výkopové práce. Empire State Building se podařilo dokončit v rekordně krátkém čase – za 13 měsíců. Každý týden vyrostla budova průměrně o čtyři a půl podlaží. Na stavbu se spěchalo také proto, že nájemní smlouvy většiny kanceláří v New Yorku vypršely k 1. květnu, a tak musela být stavba do toho data připravena k pronájmu. Zpočátku ale marně čekala na nájemníky.
Za rok a půl od dokončení budovy, hlavně kvůli hospodářské krizi, byla obsazena nanejvýš jedna čtvrtina. Budova ustála v červenci 1945 náraz letadla, kdy do 79. patra narazil americký bombardér B-25 z důvodu mlhy a špatné navigace. Tenkrát 14 lidí zemřelo, ale konstrukční statika nebyla nárazem a následným výbuchem narušena. Dnes je budova nejatraktivnějším kancelářským místem New Yorku. Svůj architektonický půvab zdůrazňuje nevyčerpatelnými kombinacemi nočního barevného nasvícení, kterým připomíná významné i méně důležité události.
