Laos patří jednoznačně díky svému členění mezi nejsložitější asijské státy. Celým jménem Laoská lidově demokratická republika, se rozkládá v jihovýchodní Asii, na poloostrově Zadní Indie. Hlavním městem je Vientiane, nejvyšší bod Phou Bia měří dva tisíce osm set sedmnáct metrů a počet obyvatel této země je skoro šest a půl milionu.
Úřední jazyk je tu sice jen jeden, a to laoština, což je poměrně logické, nicméně se tu mluví dále francouzsky a anglicky, plus k tomu existuje ještě x množství dialektů a nářečí. Náboženství se tu praktikuje v podobě buddhismu, což je v Asii běžné. Najdete tu však i animisty, křesťany a další etnika.
Platí se laoským kipem. Ekonomika Laosu spočívá převážně v přírodě. Například poměrně zásadní je těžba vzácného dřeva. Pracuje zde mnoho řemeslníků a elektrická energie je získávána převážně z vodních elektráren. Jelikož Laos není země, kde by bylo příliš lidí vzdělaných tak, aby šlo tzv. do kanceláře, tak většina pracuje rukama. Hlavní výsadou Laosu je pěstitelství, stejně jako v ostatních asijských státech. Najdete tu rýžová pole, ale i ta kukuřičná, ve velkém se sází batáty, maniok, brambory, citrusy, kávovníky a kaučukovníky. Ze zvířat jsou běžní buvoli, prasata, drůbež, skot a ryby.
Velmi důležitou součástí laoské ekonomiky je říční cesta do Mekongu, což je země, která trojnásobně převyšuje rozlohu České republiky. Nyní se podíváme na zajímavá místa. Asi tím největším je Luang Prabang, což je město, které je už devět let zapsané na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Čím však začít. Začneme chrámy, protože toto místo je jimi protkáno. Wat Xieng Thong neboli Wat Zlatého města je zcela jistě nejcennějším chrámem v Luang Prabang.
Z dalších architektonických skvostů se tu dá najít i Královský palác. Je zajímavé, že stojí od dvacátého století a jeho architektura připomíná francouzské královské obydlí. Velmi známou atrakcí je Patuxai neboli Oblouk vítězství. Na světě je od roku 1969, přičemž když ho stavěli, chtěli se přiblížit francouzskému Arc de Triomphe, což je něco obdobného. V podstatě je to jakoby památka na laoské občany, kteří padli za vlast. Co se týká dekoru, tak jsou na něm typické laoské motivy. Jestliže by se někdo chtěl na Vítězný oblouk jít podívat, musí do hlavního města. Ovšem je v něm i mnoho jiných věcí, než Patuxai. Je tu spousta chrámů, navíc leží pouhých dvacet pět kilometrů od hranice s Thajskem, takže se tam a zpátky vlastně dá pohodlně dojet vlakem či autobusem.
