Finsko

front.post
front.public: 26. 07. 2019
time00-kopie – obnovený-kopie

Země tisíců jezer , tak se občas přezdívá krajině zvané Finsko. Patří mezi země, kde pevnou rukou vládne v drtivé většině zima. Hlavním městem jsou Helsinky, nejvyšším bodem pak Haltitunhuri, který měří tisíc tři sta dvacet osm metrů nad mořem a celkové tu žije více než pět a čtvrt milionu lidí.


 



  S jazyky je to trochu složitější - člověk se tu domluví finsky a švédsky, přičemž lehčí je podle mnohých názorů švédština, ale i ta je pro hodně lidí španělskou vesnicí. Z osmdesáti čtyř procent tu vládne evangelická luteránská církev. Finsko bylo původně závislé na Rusku, tehdy ještě na Sovětském svazu, avšak od šestého prosince 1917 jsou nezávislí a navíc je to jedna ze zemí, kde už se platí eurem.  


 



 


Cestovat do Finska se vyplatí, když tam nemají tzv. polární noc, což znamená, že slunce jim nezapadá sedmdesát tři dní. Naproti tomu zase v zimě nevychází padesát jedna dní, díky čemuž zde nejspíš mají hodně sebevražd, ale to je vlastně na celém severu - Švédsko, Dánsko, Norsko. Tyto výše zmíněné státy i spolu s Finskem u sebe až neuvěřitelným způsobem drží a podporují se, tedy minimálně obyčejní lidé. Finsko se považuje i za část Laponska, což je země, kterou dříve obývali tzv. Sámové.   Kultura ve Finsku se dostala do širokého povědomí - pocházejí odtud například Mumínci, z hudby jsou to známí Lordi či Apocalyptica. Když se nakouslo téma Mumínků, tak zdejší Svět Mumínků by zcela jistě oslovil děti. Hned na prahu člověka uvítá přesně takový domek o pěti podlažích, který je v seriálu. Hned vedle je další dům i chajda čarodějnice, která Mumínkům občas zatápí. Je oceněn jako čtvrtý nejlepší zábavní park na světě. V obci Savonlinna zase sídlí hrad Olavinlinna. Mnohými je považován za jeden z nejkrásnějších. Kdo si nepotrpí na památky, tak si sem může zajít na každoroční operní festival.  


 


Ani ve Finsku se nedá vynechat příroda, to by místní jistě mrzelo. Například takový Národní park Oulanka. Ten je právě na území Laponska, konkrétně v Severní Ostrobotnii. V současné době měří dvě stě sedmdesát dva kilometrů čtverečných. V podstatě se tu dá procházet po celý rok, ale výsostně zakázáno lovit zvěř nebo ryby bez licence. Naproti tomu návštěvníci mohou sbírat lesní plody. Ze zvířat tu žijí medvědi, ptáci, rosomáci, ale také i soby a losi. Zahlednout takového losa či soba se vlastně rovná zázraku, protože jde o velmi plachá zvířata, která se s lidmi příliš nekamarádí.


Foto © Depositphotos.com/alan64