Začalo to v podstatě před patnácti lety, když v roce 1999 vznikla organizace, či lépe řečeno občanské sdružení s názvem High Jumping, které se ovšem letos přejmenovalo nebo také transformovalo na Zapsaný spolek. Hned o rok později se konaly první závody, na které se přišly podívat čtyři stovky diváků. Jako témě každý sport, tak i zde jsou disciplíny, a to tedy čtyři.
Jsou to tedy skoky, a to z dvanácti metrové věže, pak šestnácti metrové, houpačka pět metrů a nakonec exhibice z dvaceti pěti metrů. Už z těchto údajů je patrné, že, aby člověk jenom vylezl tu výšku, musí mít velkou odvahu a což teprve se spustit dolů. Samozřejmě jsou tu rozhodčí, kteří hodnotí jednak kvalitu skoků, tedy techniku, pak styl, celkový dojem a navíc tu mají nezastupitelnou roli porotců i diváci, protože i to je jeden z ukazatelů, kterými se jury řídí. Rozhodčích je pět a pro závodníky je absolutní volnost, v podstatě mohou předvést, co chtějí. Můžou to být jak freestylové skoky, tak i neohlášené skoky.
Česká republika je v těchto skocích velmi úspěšná, vlastně téměř pokaždé skončí minimálně jeden český zástupce na stupních vítězů. Takovou úspěšnost nemá snad žádný jiný sport. Musíme podotknout, že konkurence sem jezdí hlavně z Německa a z Norska. Oba dva národy se též dokážou propracovat na první místa. Minulý rok zažili čeští závodníci takové, dá se říct, malé jubileum, ale rozhodně ne v dobrém slova smyslu. Bylo to podesáté, co se během historie Highjumpingu neumístil ani jeden Čech v některé z disciplín. Nicméně je Česká republika v highjumpingu nejúspěšnější na domácím území ze všech účastníků.
Nyní si povíme něco z historie cliffdivingu, jako takového. Můžeme říct, že na světě je od osmnáctého století, konkrétně od roku 1770, kdy jsou doloženy vůbec první záznamy. Tehdy se Havaji místní bojovníci vrhali ze skal dolů do vody, aby na sebe upoutali pozornost žen a získali si tak jejich obdiv. V dalším období tamější král dělal jakoby rozhodčího. Na Havaji se dodnes skáče z dvaceti pěti metrové výšky, přičemž voda je hluboká okolo tří a půl metru. Musíme zmínit, že je to docela nebezpečný sport, při kterém není výjimka v podobě těžkých zranění, jako je například zlomení páteře. Existuje i rekord v podobě skoku z Niagarských vodopádů, spíš než skok to byl však pád a ten člověk byl jedním ze tří lidí, kteří takový sešup přežili.
Foto © Depositphotos.com/lalito
