Ti, kteří měli v uvozovkách štěstí, tak to přežili, ale nesou si doživotní následky, například slepotu. Dnes to ale bude o normálním rumu, respektive o jeho historii. Mnoho lidí má rum spojený s Kubou. Ovšem historie spadá mnohem dále, než by se mohlo na první pohled někomu zdát. Říká se, že rum poprvé vyprodukovali za starověku, a to buď v Indii nebo Číně.
Není však jisté, který z těchto dvou národů byl první fakticky. Tehdy se to mělo dělat způsobem takovým, že se nechala zkvasit cukrová třtina. Říkali mu brum a první z Evropanů ho měl ochutnat Marco Polo, který se ještě zmínil o tom, že ochutnal velmi dobré víno s cukrem. Tehdy se ještě ani zdaleka netušilo, že bude existovat nějaký rum, i když předpoklady byly. To se stalo ve čtrnáctém století a teprve až po dalších třech stoletích se v Karibiku sbírala cukrová třtina z plantáží, aby byla vynalezena melasa a od toho se to začalo odvíjet. Pracovali zde především černí otroci.
Neustále se někteří přou, kde vlastně vyrobili první v uvozovkách moderní rum a nakonec se došlo k závěru, že to bylo nejspíš na Barbadosu. Do toho se ovšem pustili Brazilci, že to bylo u nich, takže pravdy se člověk s jistotou už asi nedopátrá. Rum se masově rozšířil do celého světa, avšak jsou zde různé druhy nebo lépe řečeno stupně. Tak například typ zvaný tmavý. Ty jsou vesměs, černé, červené a hnědé, přičemž zrají delší dobu v sudech. Je zajímavé, že tmavý rum se používá nejčastěji v kuchyni při vaření a nejvíce ho dělají na jihu - Jamajka, Haiti či Martinik.
Ochucené rumy jsou spíše pro fajnšmekry. Přidávají se tam například ovocné příchutě - banány, mango, citrusy, kokos, pomeranče a tak dále. Zlatý rum je zase specialita, protože jeho zrání probíhá nejdelší dobu. Může se ještě vzpomenout tzv. kořeněný rum, což je klasický rum s příchutí koření a karamelu, což by se pravděpodobně u nás masově nechytilo. Je tedy faktem, že po lihové aféře, která však stále ještě běží u různých soudních instancí, se prodej a tržby rumy výrazně snížily. V zahraničí se rum přidává i do různých koktejlů, na které však člověk může narazit i v našich zeměpisných šířkách.
Foto © Depositphotos.com/woodkern
