Jameson Bartenders Ball

front.post
front.public: 27. 08. 2013
time01
Konečně jsme se dočkali 22.6. a česká banda je připravena vyrazit reprezentovat na světové finále Jameson Bartenders Ball 2013, které se koná tradičně v Irsku, v zemi naší vody života – Jameson whiskey. Náš čtyřdenní zážitek vyvrcholí barmanským soubojem Jameson Mix Master Challenge a zaslouženě na něj vyráží vítězové českého kola Jameson Bartenders Ball ve složení – Ondra Hnilička z Hemigway baru, Milan Zaleš z Bugsy´s Baru a Kryštof Hordina z La Casa Havana de vieja. Na letišti vzorně kluci čekají na domluveném místě, let proběhne naprosto v pohodě, Jameson přípitek – na naše játra ať to v Irsku přežijí – je nutností a starost o Ondrův kufr, který skrývá potřebné ingredience na soutěž opadne v momentě, kdy nám na dublinském letišti přijedou všechny kufry, což mi udělá velkou radost.

V příletové hale na nás s cedulkou Jameson čeká usměvavý a povídavý Ir ve středních letech, náš řidič. Jakmile opustíme vytápěný prostor příletové haly, dostaneme slušnou facku od irského ostrovního počasí. 13 stupínků. Vzápětí zjistím, že jsem si s sebou vůbec nevzala bundu. Koho by to taky napadlo brát si bundu, když opouštíte Prahu, kde je 30 stupňů, že. Auto nás vysadí přímo v centru, v části Temple bar a později zjišťujeme, že bydlíme asi jen 300 m od červeného proslulého irského pubu Temple bar.

Pokoje vypadají doslova královsky. Po krátkém odpočinku vyrážíme do města a večeříme v doporučené restauraci Coppinger row. Vynikající jídla proléváme Jameson Ginger, který celé čtyři dny poteče doslova proudem. Po večeři se brouzdáme centrem a navštívíme Cafe en Seine ve stylu francouzského stylu 30. let, neuveřitelně krásné místo. Po příjemně stráveném večeru se krátkou procházkou vracíme do hotelu a pomalu si přejeme dobrou noc. Jenže v místech, kde byl odpoledne náš hotel, je živá party s příjemnou electro house-lounge hudbou linoucí se zevnitř. Chvilku přemýšlíme, jestli jsme si nespletli hotel, ale vzápětí zjišťujeme, že tady v tom „klubu“ opravdu bydlíme. Vcházíme dovnitř a okamžitě se jednohlasně shodneme, že si dáme ještě drink na dobrou noc, protože elektro doplněné bongo bubny a sličnou slečnou hrající na saxofon nám rozhodně ještě nedá spát.

 

 

V hotelové posteli se spalo naprosto skvěle a scházíme se na snídani, shodou okolností v tom samém lobby baru, kde ještě před pár hodinami hrála ta slečna na saxofon. Máme asi 2 hodinky času, které využijeme k nákupům, protože pak už nebude čas. Pár suvenýrů máme v tašce a už odjíždíme na letiště, kde vyzvedáváme další ambasadory a barmany a všichni se přesouváme autobusem do Corku. Opět hotelový check-in, rychlá večeře a odjezde do Midletonu. Midleton Single Distillery je místo kde se Jameson whiskey vyrábí, vlastně taková porodnice pro Jameson. Na hlavním nádvoří je pro nás připravený obří plachto-stan, pod kterým je ukrytý DJ, švédské stoly s irskými mňamkami a sezení. Hned vedle je stříbrný cool bar, vytvořený z amerického karavanu ve stylu Charlieho andílků. Postupně přijíždějí ostatní ambasadoři se svými barmany, vítáme se, klábosíme, jíme, pijeme a bavíme se. Party končí celkem brzy, už v 11 hodin. Početnou skupinu, skandující Jameson hymnu, se podaří dostat do autobusu a převézt do baru v centru Corku, kde trávíme zbytek večera.

Další den náš čeká snídaně v hotelu, ten, kdo ji nestihl, měl ještě šanci posnídat opět na midletonském nádvoří ve stylu obrovské masovo-párkovo-prejtové bagety s tou žlutou horčicí. Dopoledne je věnované prohlídkám nové výstavby v Midleton distillery, absolvujeme přednášku o výrobě Jameson whiskey, návštěvu do nově rozšířeného pot still house, kterou máme tu čest navštívit jako jedni z prvních, prý ani naši irští manažeři zde ještě nebyli. Vracíme se na nádvoří, kde skoro bez dechu sledujeme našeho Master Coopera (neboli mistra bednáře) Gera Buckleyho, jak předvádí svou show se sudy. Vzal jeden sud po bourbonu, rozložil ho na jednotlivá prkna a obruče a zase ho složil dohromady. Nejzajímavějším okamžikem je však vypálení jednoho sudu, na což jsme zvědaví úplně nejvíc. Co by to bylo za návštěvu palírny, kdybychom neochutnali ani kapku whiskey, že. Scházíme se v hlavním stanu, kde je na podiu připravený sud na stojánku. Doufáme, že je plný. Ten nejpovolanější, náš současný Master Blender (neboli mistr míchač), Billy Leighton, se rozhodl ho pro nás otevřít. Tohle už jsem jednou absolvovala při školení ambasadorů a je to jednoznačně největší whiskey lahůdka. Billy vybírá narozeninového oslavence z davu, aby mu pomohl ten plný sud otevřít. Na to asi jen tak nezapomene. Ostatně, my ostatní také ne. Otevírá sud se small batch pot still whiskey, tedy s výjimečným komponentem whiskey, která se používá pouze pro výrobu Jameson Select Reserve; je to cask strenght whiskey neboli síla whiskey přímo ze sudu, cca okolo 56% alkoholu. Každý dostane degustační skleničku a chvilku si mlaskáme. Doslova.

To je vše z Midletonu a je na čase přesunout se do Dublinu. Odpoledne odjíždíme soukromým Jameson vlakem. Jestli jsem si myslela, že si aspoň chvilku pospím a načerpám energii na večer, tak jsem se samozřejmě mýlila. Pilná obsluha zapříčiní bujarou náladu po celou dobu a Jameson Ginger prosakuje snad i z oken. A přišel i kouzelník!

Po příjezdu se jdeme ubytovat do našeho známého funky hotelu, hodíme rychlou sprchu a odjíždíme na večeři. Kvůli velkému počtu lidí se musíme rozdělit na skupinky. My míříme do restaurace Saba, ze které se vyklube asijská kuchyně, kterou prokládáme irskými přípitky a degustací Jameson whiskey. Bříška máme plná, teď to chce ještě něčím zapít. Míříme do No Name baru, který vypadá jako velký obývák. Po příchodu dostáváme – hádejte co – ano Jameson Ginger a vychutnáváme atmosféru dublinského večera. Podnik zavírá brzy a přesouváme se do centra do Workman´s clubu. Nálada během večera graduje v momentě, kdy DJ hraje letní novinku Get Lucky od Daft Punk. Na parketu jsou všichni a jeden druhého přeřvávají, jak jsou „lucky“. Jameson, ginger ale, limetky i led postupně mizí a k ránu mizíme i my, abychom stihli aspoň pár hodin spánku. Zítra má Ondra velký den a čeká ho soutěž. V hotelu se dnes kupodivu žádná party se saxofonem nekoná a tak můžeme v klidu pokračovat do pokoje.

Po snídani jdeme s Ondrou zkontrolovat všechny ingredience na večerní soutěž. Dopoledne máme asi dvě hodiny času a kluci souhlasí s mým návrhem podívat se do Old Jameson Distillery. Odpoledne je pro nás připravena částečná prohlídka Dublinu s výkladem, jejíž vyvrcholením je zážitek v podobě výtvoru vlastního grafitti v jedné dublinské uličce, kde jsou legální plochy. Hned popadáme spreje ve všech barvách a hledáme kousek volného místa, kde zanecháme kousek sebe. Nápis JJS rulez a naše iniciály jsou teď k vidění v téhle ulici, jsem zvědavá, jestli tam vydrží aspoň do mé další návštěvy.

A zase hotel, sprcha, a odjezd na večeři a brzy už slavnostní soutěžní večer. Večeříme v restauraci T2, která má obrovskou terasu, kde je pro nás připravena vynikající večeře ve stylu barbecue. Večeře je doplněna individuální flairovou exhibicí některých barmanů a končí, jak jinak, než Jameson skandovací hymnou a už je na čase se přesunout do divadla Tivoli, kde nás čeká asi největší zážitek – samotné finále Mix Master Challenge 2013. Divadlo Tivoli je lehce undergroundové divadlo s klasickým podiem a řadovým sezením. Na podiu je připraveno několik stolečků pro finalisty. Okamžitě hledám ten s nápisem Czech Republic. Stolečku je tu celkem 36, to znamená, že v jednu chvíli bude soutěžit 36 finalistů z celého světa. Tak jsem na to dost zvědavá.

Než to všechno vypukne, jdeme najít Ondru, abychom mu popřáli tfuj tfuj. Ondra, standardně velmi klidný člověk, je malinko nervózní, ale oba si myslíme, že nervozita je zdravá. Dostáváme pokyn a jdeme se usadit. Vybíráme s kluky strategická místa hned vedle uličky. A jedem! Zelená svítí, kamery a foťáky jedou, moderátor nás vítá. Velkolepé uvítání se brzy mění v grandiózní nástup všech soutěžících, kteří jeden po druhém vychází ze zákulisí a prochází uličkou plnou fandícího publika a zažívá svých 15 minut slávy. Příchod na pódium se dá přirovnat nástupu boxerů do ringu za velmi velmi hlasitého doprovodu. Rozjíždí se naprosto úžasná atmosféra. Je nám představena porota, ve které zasedá loňský vítěz Mix Master 2012, turecký barman Fatih Adıgüzel, náš Jameson Ambassador z Irish Distillers Liam Donegan a  Oisin Davis, jeden z nejznámějších barmanů v Irsku. Posledních pár minut příprav vrcholí a 3, 2, 1 a jedem!

Soutěží se v shot-tailech, což je dle definice dekonstruovaný koktejl, kdy rozdělíte hlavní alkoholovou bázi a zbytek koktejlu zvlášť, a drink se servíruje do shotového skla. Ve skutečnosti to vypadá tak, že máte shot (panáka) Jameson whiskey a v druhém shotu máte zbytek koktejlu. Finalisté mají na přípravu 3 minuty, ve kterých musí připravit vždy jednu porci pro každého porotce, celkem tedy šest skleniček. Tři minuty plynou jak voda a skandování publika se zvyšuje. Ondra je na tom časově velmi dobře, všechno má přesně naplánováno a působí klidně. A je to, limit vypršel a teď děj se vůle boží.

Nastupuje porota a postupuje od jednoho soutěžícího k druhému a hodnotí shot-tailové kreace. Hodnotí se kategorie vzhled, aroma, chuť a osobnost barmana. U hodnocení zůstávají pouze soutěžící, kteří mají šanci porotě zodpovědět jejich dotazy. Ostatní se přesouvají z divadla na party ve vedlejším klubu. Stále držíme Ondrovi palce, zatímco se suneme k baru zjistit, co si pro nás pan Jameson připravil k pití. Jameson Sour, Mint Julep, Jameson Selelct Reserve koutek, taneční parket., který bude za chvíli plný. Potkávám ostatní ambassadory a zjišťuji co je nového. Stihnu vypít asi 2 drinky, zaposlouchat se do irské kapelky neznámého jména hrající rock, a už se k nám připojuje Ondra. Tak co? Pocity? Říká, že se cítí dobře, tak se necháme překvapit, netuším jaká je šance pro Česko mezi tak velkou konkurencí. Přestane hrát živá hudba, porota nastupuje opět na podium a začíná vyhlášení. Jedeme klasicky od konce. Na třetím místě se umístil … Ondra Hnilička, Hemingway Bar, Praha!!! Slyšela jsem dobře lehce zkomolené jméno Hnilička? Rychle mrknu na Ondru, kterému svítí oči radostí, a je mi to jasné. Ondra míří na podium a já skoro nevěřím, že se to opravdu děje. Na druhém místě se umisťuje Pierre Garsault ze Silencio Clubu v Paříži a Jameson Mix Masterem pro rok 2013 se stává David Hamilton Boyd z Organic Spirit z Velke Británie. Společně s Kryštofem Hordinou a Milanem Zalešem koukáme doslova jak puci, nevěřícně a nadšeně současně, a díváme se, jak si to Ondra užívá. Za chvilku dorazí k nám a hned ohmatáváme jeho čtyřkilovou trofej, kterou nazývá jeho „miminko“ a jsme na něj náležitě pyšní. Úspěch naší malé republičky ve srovnání s první Anglií a druhou Francií – obou obrovských a podporovaných trhů – je naprosto úžasný. Začínají hrát Daft Punk Tribute a zažíváme legendární party.  Celý večer panuje nepopsatelná atmosféra, kterou bych přála každému zažít.

Každý výlet jednou končí a s tím i ten náš. Celkem vyčerpaní, ale maximálně šťastní se loučíme s Dublinem a máváme mu z letadla.  Tak třeba zase za rok!

 

Drinky si můžete vyzkoušet v http://www.casahavana.cz