Kamčatka je velmi známý ruský poloostrov. Je poměrně rozlehlá, má více než čtyři sta sedmdesát dva tisíc kilometrů čtverečných. Dlouhá je přes tisíc dvě padesát kilometrů. Na Kamčatce je mimořádně zajímavá příroda. Nachází se tu spousta vulkánů, konkrétně sto šedesát.
Na celém ostrově teče stejnojmenná řeka. Kamčatka se pyšní i gejzíry, které má jako jediná na eurasijském superkontinentu. Sopky neboli už zmíněné vulkány jsou zde činné, a to ne v malé míře. Z dvaceti devíti činných, je nejvyšší Ključevskaja, která měří čtyři tisíce sedm set padesát metrů. Je tu i nejkrásnější sopka na světě, tedy podle mnohých tvrzení – Kronockij. Mimochodem je úplně nejvíc aktivním vulkánem. Podmínky tu nejsou zrovna ideální, přeci jen, jde o ruské území. Jiné teploty jsou ve vnitrozemí, jiné na jihu a jiné na severu, obvykle se ale pohybují v minusových položkách. Jelikož je Kamčatka z každé strany omývána mořem, tak zimy tu mají bohaté hlavně na sníh a větší mráz. Léto je pro změnu studené a vlhké, což je příznačné, vzhledem k tomu, komu patří. Počasí na Kamčatce se však rychlým tempem dokáže změnit. Tím, že tady padá hodně sníh, tak právě někým milovaná zimní bílá hmota napomáhá tvorbě ledovců. Probíhají tu i orkány a sněhové bouřky, což má za následek tlaková níže, která sem směřuje z Japonska.
Co se týká nejteplejších měsíců na prvních třech místech, tak je to srpen, který má čtrnáct stupínků, následuje červenec se třinácti a září s devíti. Nejvíce chladno bývá v únoru, kdy je osm pod nulou. Dále v lednu je šest pod nulou a do třetice prosinec a březen, které se dělí o pět pod nulou. Nejvíce srážek spadne v březnu a v listopadu, až sto osmdesát milimetrů. Žije tu mnoho živočichů, kteří jsou tu jen díky příznivým klimatickým podmínkám. Rozdělíme si je na suchozemské a vodní. Takže tím největším zde žijícím obrem je medvěd hnědý.
Ten se vyskytuje i na našem území, ale je to jen velmi sporadické. Je to nesmírně obrovská dravá šelma, která má dva až čtyři metry a k tomu i patnáct centimetrů dlouhé drápy. Ze setkání s ním byste jistě zdraví nevyšli. Dále tu žije sobol, což je něco jako česká kuna. Hnízdí tu mořští ptáci jako orel skalní a mořský, potažmo rosomák. Co se týká vody, tak narazit tu člověk může na plejtváka obrovského, což je největší mořský savec, ale též je velmi dravý. Navíc ve zdejším Kurilském jezeře žije největší počet lososů na světě.
