Délka a mohutnost tohoto vodního toku vzbuzuje respekt. Než se tato vodnatá řeka spojí s mořem, protéká několika jihoamerickými státy a v každém má jiný název. Vysokou hladinu vody zjišťuje množství přítoků.
Řeka pramení v Peru a stéká ze svahů And do peruánské části Amazonské nížiny. Její tok dále tvoří relativně krátkou hranici mezi Peru a Kolumbií a nakonec pokračuje do Brazílie , kde napříč jejím územím teče ve směru západ-východ do Atlantiku. Ústí Amazonky bylo objeveno Španělem Vicente Yáñez Pinzónem v roce 1500, který řeku pojmenoval Rio Santa Maria de la Mar Dulce [řeka svaté Marie sladkého moře], protože ještě desítky kilometrů od břehu byla voda v moři sladká.
První cestu po řece podnikl jiný španělský conquistador Francisco de Orellana v roce 1541. První vědeckou cestu pak uskutečnil francouzský vědec Charles Marie de La Condamine v letech 1743-44. Základní průzkum oblasti pramenů řeky provedla německo-peruánská expedice v roce 1955.
Na území Peru, vysoko pod majestátními štíty And, poblíž jejího pramene najdou raftaři nejvhodnější podmínky pro provozováná tohoto adrenalinového sporu. Řeka se zde jmenuje Apurimac, v indiánském nářečí to značí "Hřmící bůh" a tento název je opravdu výstižný.
Téměř středem slavné říše Inků se voda valí úzkým a hlubokým kaňonem, tříští se o kamenné prahy a rozeklané skály a spadá do hlubokých propastí. Je to jedno z nejnáročnějším raftařských míst na zeměkouli, na kterém se dá provozovat rafting, ale zvládnou jej jen ti nejzkušenější.
Už pohled na burácející vody za cestu do Jižní Ameriky stojí a co teprve pocit uspokojení z náročného sportovního výkonu. Neváhejme tedy a vydejme se proti proudu Amazonky za dobrodružstvím.
Foto © Depositphotos.com/ vitalytitov
