Landkiting je další forma zábavy, která se dá provozovat venku, i když ne za úplně každého počasí. Dá se říci, že je to sport, který je odvozený od kiteboardingu či kitesurfingu.
V normální mluvě by se řeklo, že je to plachtění ve vzduchu, ovšem tuto zdánlivě jednoduchou adrenalinovou aktivitu nelze dělat bez patřičné průpravy. Pokud už se člověk rozhodne, že zkusí landkiting, tak si nejprve musí vybrat vhodnou lokalitu s dostatečným prouděním vzduchu.
Tak jako u každého adrenalinového sportu, i v tomto případě je nutná bezpečnost, takže okolo místa, kde se bude landkitovat, by neměla být silnice, nebo stromy či elektrické vedení. Nejlépe se landkiting provozuje na travnatém či písečném povrchu. Je k tomu zapotřebí tzv. tažný drak, který se nastaví do správné neutrální polohy. Nyní je zapotřebí připevnit si na nohy prkno, něco jako skateboard, ale nazývá se mountainboard a navléknout si také tzv. bezpečnostní pomůcky. Helma sice povinná není, ani nějaké ty vycpávky, avšak přesto bychom je pro jistotu doporučovali. Mnoho lidí totiž už doplatilo na to, že se předvádělo bez těchto věcí a skončili na vozíčku nebo ještě hůře. Dále by člověk měl mít chrániče kolen, loktů, zubů, prostě všeho, co si člověk může poranit při rychlém pohybu. Bude sice posléze vypadat trochu jako hokejista před zápasem, ale bezpečnost je bezpečnost.
Startuje se stylem, že se sportovec nacvičeným pohybem vymrští ze země. Pak už se jen udržuje ve vzduchu. Začátečníkům to postačí, neboť bez patřičné průpravy nelze dělat takové triky, jako pokročilí. Mezi těžší cviky patří různé rotace, ovšem ani to se nemá nijak přehánět, aby se nezačalo jednat o hazard, jako třeba když si třeba ve vzduchu odepínají mountainboard, nebo se místo dvou rukou drží jednou a tak podobně. Ono to vypadá jednoduše, ale nenechte se mýlit, je to vysoce náročná disciplína. Říká se tomu freestyle. Je to spíše zábava vhodná pro mladší ročníky. Asi těžko by se našel padesátník a výše, který by si to šel zkusit, i když – kdo ví?
Foto © Depositphotos.com/homydesign
