Když se řekne tacos nebo taco, tak většině lidí hned naskočí Španělsko, i když to zrovna není úplná pravda, ale je to poměrně blízko. Patří mezi tradiční mexické pochoutky, na které se tento národ velmi potrpí. Jestli jsou totiž Mexičané na něco hrdí, tak je to tacos.
Pro ty, kdo nevyznávají zrovna tuhle kuchyni, případně ji neznají, máme podrobnější popis, co vlastně to tacos je. Takže hned na začátku musíme říci, že jde o malou tortilu, zhruba o průměru deseti centimetrů. Ta se samozřejmě nejí samotná, ale plní se, čili jsme u merita věci. Ovšem náplně jsou různorodé a liší se z receptu od receptu.
Co se týká tortil, lépe řečeno těsta, ze kterého se připravují, tak se jedná o pšenici nebo také kukuřici. Dále můžou být měkké, případně tvrdé. Tvrdé bývají obvykle fritované. Nejvíce rozšířené jsou však měkké, jejž najdete ve speciálních stáncích na každém kroku. Obvykle se jedná o rodinné podniky, které jsou otevřené už velmi brzo ráno, Mexičané jsou totiž zvyklí pracovat, a to jak brzo, tak i hodně. Některé stánky se ovšem otevírají ráno, některé v poledne, ale většina až večer. Říká se, že vůbec nejlepší tacos je tzv. z ulice. Standardní surovinou při výrobě náplně je maso, v podstatě se dá říct, že je celkem jedno, jaké.
V některých případech se maso nemusí použít vůbec, záleží na momentální chuti a náladě každého strávníka. Pokud ale vezmeme do úvahy klasiku, za kterou jsou považované tedy už zmíněné rodinné podniky, tak je to tzv. tacos de carne asada, jehož hlavní přísadou je hovězí maso. Jedno takové tacos připravuje větší množství lidí, což by se mohlo zdát Evropanovi minimálně podivné. Tak například maso – to griluje natenko nakrájené buď muž, nebo žena, nikdy ne oba najednou. Když je hotové, hodí se do nádoby. Z té si ho bere další, řekněme tedy, že muž, který ho na špalku dále seká.
Když se maso naseká, vezme tortilu, kterou mu podává další člověk, tentokrát žena. Ženy mívají obvykle nachystané čerstvé tortily. Muž, který sekal maso, ho dá do tortily, pokud možno doprostřed, na něj omáčku, která je však velmi ostrá, koneckonců tak, jak to mají lidé v Mexiku rádi, do toho ještě fazole a je hotovo, už se dává zákazníkovi. Mladší generace, která je už relativně způsobilá zasahovat do rodinného podniku, obvykle tzv. drží kasu, prodává nápoje nebo uklízí. Ještě ke strávníkovi. Ten má na výběr další přílohy – salsa, cibule, guacamole, ředkvičky, zelí, koriandr a tak dále. Na závěr se ještě tortila pokape citronem.
