Jak vůbec název dálnice vznikl? Jeho tvůrcem byl zaměstnanec firmy Velitelství stavby dálkových silnic, který se podílel na přípravě řešení dopravní situace v prvorepublikovém Československu a spojil slova železnice a dálková silnice. Vzniklo tak pro nás dnes naprosto samozřejmé slovo dálnice.
O stavbě větší dopravní tepny se totiž nezačalo uvažovat až v šedesátých letech, ale mnohem dříve. S rozvojem automobilové dopravy se tento návrh objevil poprvé už v roce 1935 a byli jsme v tomto směru první v Evropě.
Projektanti navrhli několik variant, jak propojit naši zemi silnicí, která by zjednodušila dopravní spojení. Jedním z návrhů byl projekt „Národní silnice Praha – Košice“, jiný počítal s propojením z Plzně přes Prahu až do Užhorodu na tehdejší Zakarpatské Ukrajině, která patřila Československu. V jiné variantě, která se ukázala jako nejpravděpodobnější se mluvilo o tzv. Baťově dálnici, která by vedla z Chebu do Velkého Bočkova, obce, kterou najdeme na rumunsko-ukrajinské hranici.
Všechny tyto varianty byla stavěny tak, aby se silnici vyhnula hustě zalidněným oblastem a byly vytvořeny obchvaty kolem Prahy či Brna. Příslušnými úřady byl schválen poslední návrh, ale přišel rok 1938 a celý projekt byl odložen.
Uvažovat se o něm začalo po skončení války, ale myšlenku zbrzdil rok 1948. S ním přišla změna společenského systému, firmy byly znárodněny a práce se opět zastavily. Automobilový průmysl v době války a po válce stagnoval a mělo se za to, že to tak zůstane a postačí jen dílčí úpravy.
Rozvoj automobilového průmyslu se však nezastavil a provoz na českých silnicích, stejně jako ve světě začal houstnout. Potřeba nové dopravní tepny, která by zrychlila dopravu a odklonila provoz automobilové dopravy z velkých a zalidněných center se stala akutní. Bylo tedy rozhodnuto vystavět dálnici, která by spojovala Prahu a Brno.
Základní kámen byl položen na nultém kilometru v roce 1967, ale stavět se začalo na několika místech najednou. Díky tomu, že se tato stavba stala prioritou tehdejšího režimu, pokračovala velmi rychle. První úsek o délce 21 km, který vedl z Prahy do Mirošovic byl uveden do provozu již v červenci 1970. K plánovanému propojení Prahy a Brna pak došlo v roce 1980, tedy 45 let poté, kdy se myšlenka na dálnici objevila poprvé.
Srovnáme-li provoz na prvním zprovozněném úseku D1 v roce 1971 a s tím dnešním, je každému jasné, že její projektanti neměli možná ani zdání, jaké zátěži bude dálnice vystavena. Proto je její dnešní stav takový, že sice „přežil rok 2000“, ale do budoucnosti vzbuzuje velké obavy a je nutno se nad jejím stavem poctivě zamyslet.
