Klobouky jsou staré skoro jako lidstvo samo. Nepatří jenom do dámského šatníku, pochopitelně je nosili i muži a v podstatě i pořád nosí. Kresby klobouku jsou doloženy už ze starověké Mezopotámie a Řecka.
Do Evropy se dostaly někdy okolo patnáctého století. Už za římských císařů a také Rudolfa druhého občas klobouk nahrazoval korunu. V devatenáctém století doznaly klobouky značných změn s tím, jak se měnili styly doby – baroko, renesance a tak dále. Kdysi dávno to byli například znaky toho, že je člověk svobodný. Když se potkali dva lidé v klobouku, tak na důkaz úcty vždy smekly a k tomu patřila i mírná úklona, záleželo na postavení toho člověka.
Klobouky člověk může vídat i v pohádkách, ten nejslavnější je snad kouzelná buřina pana Tau. Dnešní doba jako taková je pro klobouky velmi vhodná, protože je to módní doplněk, který používají všude na světě. Například v Americe nosí lidé na pláži a nejen tam slamáky, to ostatně dorazilo už i k nám. V našich podmínkách bývá největší přehlídka klobouků obvykle na dostizích, kde se i volí různé v uvozovkách kloboukové kategorie. Samozřejmě existuje mnoho druhů klobouků, v podstatě se dělí podle toho, odkud pochází nebo kde ho nosí. Pochopitelně i materiál, z jakého je klobouk vyroben, je velmi důležitou součástí tohoto kusu.
Tak klasickým materiálem je obvykle vlněné sukno, k tomu nějaká plst, což jsou takové vlákna, mohou to být i zvířecí chlupy a tak dále. Ovšem klobouk se dá vytvořit i z poměrně netradičních věcí, jako je například bambus. Samozřejmě k tomu patří i ozdoby. Klobouk se dá v podstatě nazdobit vším, co se dá. Tak nejjednodušší forma je mašle nebo stuha. U pánských klobouků je trochu jiné zdobení než u dámských, to je celkem logické. Pánské klobouky jsou většinou jednobarevné a jednotvárné, kdežto u dámských se dá dost výrazně vyřádit, protože ženy jsou, co se týká módy, enormně tvárné.
Samozřejmě, i pro dámy existují jednobarevné klobouky, ale také tu máme například velmi extravagantní modely, jeden příklad za všechny – představte si sytě oranžový klobouk, charakteru slamáčku, ale vysoký, přičemž právě tak vysoká část je příčně pruhovaná a každý pruh má jinou barvu. Nesmíme zapomenout ani na děti. I pro ně jsou klobouky či spíše kloboučky. Ty mají takový charakter, aby při enormních teplech zakryly dítěti hlavu, čímž zabráníte úpalu nebo úžehu. Pak tu máme takové ty čarodějnické typu Harryho Pottera, případně jako měla zlá čarodějka z pohádky Čaroděj ze země Oz.
