„Vyrostl jsem v Detroitu a rozhlasové a televizní seriály Osamělý jezdec byly součástí mého dětství, stejně jako dětství milionů dalších.“ Neutuchající popularita těchto amerických ikon, ať už se jedná o rozhlasové hry, televizní seriály, plátna kin, animované seriály, comicsy, knihy či videohry, představuje kontinuum, které potvrzuje, že mají stále co sdělit.
Osamělý jezdec se v éteru poprvé objevil na vlnách rozhlasové stanice WXYZ radio v Detroitu 30. ledna 1933. Majitel stanice George W. Trendle toužil po westernu, který by oslovil dětské posluchače. Postava, kterou vytvořil, byla symbolem cti a autority, jaké děti obdivují. Tak se zrodil koncept Osamělého jezdce, který byl předán Franovi Strikerovi, scenáristovi z Buffala, a režisérovi této rozhlasové stanice, Jamesi Jewellovi.
Rozhlasový seriál Osamělý jezdec měl nakonec 2956 dílů (poslední se vysílal 3. září 1954) a částečně se překrývala s velice úspěšným televizním seriálem, ve kterém účinkoval Clayton Moore coby titulní hrdina a Jay Silverheels jako Tonto. Seriál, ze kterého se stal mezinárodní fenomén, se začal vysílat na stanici ABC v roce 1949 a vysílal se až do roku 1957. Obrovská popularita seriálu dala také vzniknout dvěma celovečerním filmům The Lone Ranger v roce 1956 a The Lone Ranger and the Lost City of Gold v roce 1958.
Jako řada jiných ambiciozních projektů mělo nové zpracování Osamělého jezdce před sebou dlouhou cestu. Ale ani producent Jerry Bruckheimer, ani režisér Gore Verbinski se jen tak nevzdávají, jakmile po něčem touží. „Věděli jsme, že je na čase, aby proběhlo znovuzrození Osamělého jezdce a westernů obecně,“ říká Bruckheimer. „Stejně jako jsme to v případě prvních Pirátů věděli o pirátských filmech.“
„Jedná se o příběh toho, jak se z Johna Reida stal Osamělý jezdec,“ poznamenává na adresu příběhu Bruckheimer. „ale současně je to jakási dramatická komedie o dvou postavách s naprosto odlišným pozadím, které si na počátku příběhu vůbec nerozumí, a postupem času mezi nimi vzniká jakési váhavé pouto.“
Johnny Depp se o roli Tonta začal zajímat velice záhy, kdy o možnosti natočit Osamělého jezdce Bruckheimer teprve přemýšlel. Depp, věrný své povaze, usoudil, že nejlepším způsobem, jak vše dát do pohybu, bude, pokud se Tontem stane. Požádal o pomoc dva ze svých blízkých přátel – maskéra Joela Harlowa a fotografa Petera Mountaina – a začal pracovat na své pozoruhodné verzi Tonta v naději, že tak přesvědčí Bruckheimera i společnost Disney, aby projekt spustili.
Depp je samozřejmě mistrem převleků a úžasný charakterní herec, stejně jako jeden z nejoblíbenějších hollywoodských herců. Pro svou podobu Tonta se inspiroval obrazem indiánského bojovníka, kterýviděl, a obohatil ho o své vlastní nápady. Výsledek byl pozoruhodný a Bruckheimera – i společnost Disney – přesvědčil o tom, že nastal čas k tomu, aby se Tonto znovu vrátil na filmová plátna.
Současně měl Depp poměrně jasnou představu o tom, jak chce, aby byl Tonto prezentován. Pamatoval si, jak v dětství sledoval původní seriál, a slibuje, že jeho Tonto bude rovnocenným partnerem Osamělého jezdce, rozhodně ne pouhým pomocníkem, a že bude ctít tradici hrdých a vznešených indiánských bojovníků.
„Osamělý jezdec byl jedním z těch seriálů, které jsem v dětství běžně vídal v televizi. Díval jsem se na něj a vždycky se mi moc líbil Tonto,“ vysvětluje. „A už jako dítě jsem přemýšlel o tom, proč je vlastně pouhým pomocníkem. A nešlo jen o to, že se k němu Osamělý jezdec nechoval kdovíjak uctivě, ale prostě jsem si říkal, proč zrovna on musí dělat tohle a tamto, proč není hlavním hrdinou on sám. Takže jsem na to neustále myslel. A když jsem byl malý, bylo mi řečeno, že v rodině máme trochu indiánské krve...kdo ví, kolik vlastně, možná velice málo, nevím. Chtěl jsem ho ale zkrátka pojmout jinak než jako pouhého pomocníka. Chtěl jsem ho zahrát jako bojovníka a důstojného muže. Jde o mé drobné přispění ke snaze napravit křivdy, které byly v minulosti spáchány.“
