Jak se hraje?
Paintballu existuje nespočet variant, ale většina má jedno společné. Vždy hrají dva týmy proti sobě. Cíle se mohou lišit. Jednou musíte získat vlajku soupeře, jindy bráníte vlastní, nebo musíte eliminovat všechny protihráče. Počet hráčů v týmu je libovolný a je omezený jen velikostí hrací plochy. Hrát mohou dvě dvojice proti sobě, ale proběhly i hry, do kterých se zapojilo více než 500 hráčů na každé straně. Hra má časový limit (obvykle 10 minut, záleží na velikosti hrací plochy a počtu hráčů), takže se nemusíte bát dlouhého čekání, když dostanete zásah hned na začátku.
S čím se hraje?
Paintballové zbraně sice vzdáleně připomínají skutečné pušky a pistole, ale pracují na principu stlačeného vzduchu nebo oxidu uhličitého. Vystřelují želatinové kuličky naplněné barvou. Jejich mířený dostřel je 30 až 45 metrů a většina z nich pracuje na poloautomatickém principu (jedno stisknutí spouště = jeden výstřel). Paintballové kuličky mají tenkou skořápku ze želatiny, která skrývá barevnou náplň. Ta je nejedovatá, neleptavá, vodou rozpustná a biologicky nezávadná. Snadno ji smyjete čistou vodou nebo mýdlem, a to jak z těla, tak z oblečení. Když kulička hráče zasáhne, rozbije se a označí ho jasnou barvou. Označený hráč je vyřazen ze hry.
Velký důraz se při paintballu klade na bezpečnost. Všichni hráči i rozhodčí musí povinně nosit speciální paintballovou masku, která chrání obličej a oči.
A jak to vypadá z pohledů hráčů?
Tak si tedy sedněte a čtěte, bude to možná na dlouho, záleží na tom, kolik vsuvek budu vkládat do vět a tak jak dlouho mě bude bavit psát tuto zprávu :o))
První ranní ptáčata basandy a Lukobrazy dorazili lehce po osmé hodině ranní na místo určení. Následně proběhla rekognoskace terénu a budovy touto dvojicí. S hrůzou jsme zjistili, že budova má velké množství vchodů a oken, polilo mě horko. Horko mě polilo, protože nemám ráda boj v budově a když k tomu spojíme velké množství vlezů. tak nic moc představa. Následně začala probíhat registrace hráčů, při které bylo zjištěno, že se účastní 118 hráčů, z toho 117 mužů a asi vám nemusím napovídat, kdopak tam byl sám jako ta "BUCHTA" na pekáči. Aby mohl být člověk zařazen pod nějaké číslo, tak samozřejmě musel projít přes kontrolu úsťové rychlosti, nakonec všichni až na jednoho prošli. Obrovskou smůlu měl Ládík (Lukobrazy), který na ukázku jednomu z hráčů vystřelil ze své milované zbraně a najednou bum a CO2 utíká. Takže rozbor zbraně, následná oprava, která se bohužel nesetkala s úspěchem a Ládík smuten a zklamán odjíždí domů a může tuto akci pojmout pouze jako výlet. Jen pro doplnění si dovolím podotknout, že to nebyl jediný Tipman, který se pokazil, hmmmm, že by to bylo tou značkou? :o)) Chicht, nebudu provokovat našeho taťku Timpána. :o))
Celou dobu jsme byli s týmem Benešovští medvědi dohodnuti, že budeme hrát s nimi, proto Sovička toto celé u organizátorů zařídil. Při rozdělování týmů na dvě skupiny se zjistilo, že registrováno je oněch zmiňovaných 118 hráčů, ale dle následně nahlášených týmů s počtem hráčů vznikl počet 108 hráčů. Tak se pořadatelé rozhodli, že vždy vyvolají název týmu a počet hráčů a daný tým souhlasným ANO či JO vše řečené potvrdí. Tak mi hnedle bylo jasné, že náš nevšední název vyvolá rozruch. V dobré víře, že někdo z kluků se ujme požadovaného ANO či JO, jsem zůstala v klidu. Náhle se ozvalo ČERNÝ SVINĚ, počet 7. A bylo ticho, ani jeden z kluků nevykřikl JO, takže to zbylo na mne a samozřejmě název a výkřik jediné ženy vyvolal všeobecné veselí, paráda (grrrr).
Potom jsme se vydali na opětovnou prohlídku terénu a taky na seznámení se s místy, kde jsou uloženy bedny s "bombami" a kde nalezneme tzv. bombiště pro zneškodnění "bomby".
Celá hra byla pojmuta následovně:
místa v budovách, zde uloženy bomby, úkolem bylo je zlikvidovat v hlavní budově, která byla obsazena, po splnění tohoto úkolu jsme mohli pokračovat k likvidaci dalších dvou bomb uložených venku a opět jedno jediné místo určené pro likvidaci. Hmmm, řeknete si, snadný úkol, ale zase tak snadné to nebylo. Startovalo se tak, že u všech 5-ti bomb měli být skupiny po 10-ti osobách a 10 osob bylo u mrtvoliště, to byli obránci. Další skupina čítající cca 60 lidí byla přesně na druhé straně na mrtvolišti a čekalo se na start. Po startu se však obránci mohli přeskupit, takže si asi všichni dovedete představit, kam se všichni přesunuli, ano, BINGOOOO, bylo to do hlavní budovy, která měla spousty vchodů a také spousty okýnek. Teď už to asi shrnu, ať se mi neudělají na prstíkách puchýřky či mozolky.
V neustálých vlnách jsme se snažili dobít hlavní budovu, neustále ve velkých vlnách nás kosili, nakonec nám uvolnili jeden vstup do budovy a stylem URAAAAAA jsme se dostali do budovy. Ještě jsem zapomněla napsat, že bomby mohl zneškodnit jen zvolený člen skupiny, tzv. pyrotechnik. Původně jsem pochopila, že jich má být šest, já však zaregistrovala maximálně dva v naší skupině a přišlo mi, že jsou věčně na mrtvolišti, takže jsme byli v hlavní budově, nedaleko bombiště, ale bombu jsem odpálit nemohli, protože jsme neměli živého pyrotechnika.
Nakonec jsme měli časový limit a po něm hra skončila, pauza na jídlo a strany se obrátily a naše skupina konečně zjistila, jak se měli před tím obránci. Nachodila jsem sousty metrů, než to začalo být zajímavé, protože jen u jednoho ostřelovacího okna se daly zastřelit desítky lidí. Nakonec jsme i my povolili soupeři vstup do budovy a musím konstatovat, že měli lepší pyrotechniky než my, protože se jim podařilo odpálit jednu bombu, nejprve nám do budovy naházeli několik dýmovnic a naprosto nic nebylo vidět, to si asi dovedete představit, měla jsem posledních 50 kuliček, tak jsem začala od bombiště po vchod postupně po metru střílet jednu kuličku za druhou, a to s nadějí, že trefím jejich pyrotechnika. Asi tak 2 minuty před koncem mi kuličky došly, tak jsem šla směrem na mrtvoliště a zůstala jsem u auta, protože už nemělo smysl se do hry vracet, protože než bych naplnila kuličky a doběhla opět dovnitř, tak by to odpískali.
Byla to zajímavá hra, ač jsme na začátku hry proklínali organizátory, protože jsme se alespoň hodinu nemohli hnout z místa, omezená munice relativně stačila. Byly zde různé týmy, od speedu po military a prakticky nikdo se s nikým nehádal.
Kolem 17.00 hodiny byla hra ukončena a kdo chtěl mohl zůstat a pokračovat v dobývání malé budovy, toho jsme se však nikdo už neúčastnili.
Tak snad jste se nenudili a alespoň něco málo jste se o akci TT dozvěděli a budete natěšeni na tuto akci pro příště.
