Petr Novague je jedním z mála českých designérů, kterému se podařilo dvakrát získat prestižní mezinárodní cenu red dot za nejlepší produktový design. Jeho studio Novague je podepsáno například pod designem smartphonu Verzo, židle EDGE, produktové řady pojistek SALTEK, ECO houpací židle, domácího kina LOEWE, stojánku nejen pro iPhone IXLstand, sofa Nano, výrobníku sodovky Limobar (kolekce pro rok 2014/2015), krabičky na léky, reprobeden značky AQ... V současné době se mladý designér věnuje mimo jiné oživení kultovního škodováckého sporťáku – Škody 110 R. „Erko je design auta s odkazem na legendární předlohu ze sedmdesátých let. Pro zájem ze strany veřejnosti jsme připravili malosériový projekt, který chceme představit do konce roku,“ prozrazuje nejbližší plány Petr Novague a v následujícím rozhovoru přidává řadu zajímavých zkušeností a pozoruhodných osobních postřehů.
Máte zpětnou vazbu, proč právě vaše celohliníková židle EDGE a aktuálně produktová řada pojistek SALTEK byly vybrány do exkluzivní společnosti výrobků s nejlepším designem na světě, ověnčených cenou red dot?
Ano mám. Zpětná vazba je vyjádřena v pečlivě formulované kritice, připojené k oceněnému produktu v knize red dot. Jde o jakýsi katalog toho nejlepšího, který je vždy seskládán pouze z top výrobků.
Prestižní mezinárodní ocenění získaly také další produkty studia Novague, například ECO houpací židle nebo domácí kino LOEWE. Co tenhle úspěch v reálu přináší – nové zakázky, vyšší prestiž, závist?
Tak ocenění jsou pěkná věc, ale skutečnou, tedy praktickou hodnotu mají dle mého soudu jen dvě: red dot a IF design. Obě jsou mezinárodní a výsledkem je jakási nálepka ve stylu michelinské hvězdy, která je nalepena na každém produktu. Takže i dopad je podobný. Kupující vidí tuto cenu na obalech, v reklamách... A jednoznačně každá dobrá firma red dot má. V Čechách Škodou Auto počínaje, přes TON, MM cité a konče domácími potřebami od Tescomy, jejíž design mám moc rád.
Po absolutoriu VŠUP a dohromady čtyřletém působení v Design-Brothers a Logos a.s. jste v roce 2008, v sedmadvaceti letech, založil vlastní studio Novague. Vzpomenete si, co bylo rozhodujícím impulsem? S jakou vizí jste do toho šel, a daří se vám ji naplňovat?
Vzpomenu, není to tak dávno:-). Impulsem bylo vytvořit značku. Bylo to neskromné, ale ve světě je tento postup zcela běžný a samozřejmě až čas ukáže, zda to bylo správné. Zatím si ten vývoj moc užívám!
U projektů realizovaných studiem Novague jste od prvního setkání s klientem až po finální uvedení na trh. Kterou fázi tohoto procesu máte nejradši a která naopak nepatří k vašim oblíbeným a proč?
Tohle je otázka, na kterou bych v budoucnu možná odpověděl jinak, ale z prozatímních zkušeností bych hodnotil jako nejvíc stresující začátek a konec. První poznávání se, definování požadavků a samotného zadání bývá hodně složité. A za naprosto nejhorší považuji lidské intrikaření, které bývá ve firmách zcela běžné. Lidské ego mnohdy zamotá zakázku tak, že výsledek, který mohl být rychlý, levný a úspěšný se nedostaví, protože se zastavíme v půlce cesty. Většinou se to děje ve firmách, kde je mezi designérem a majitelem více mezičlánků, různí ředitelé, manažeři... To jsou věci, ze kterých jsem mnohdy dost zklamaný.
Portfolio studia Novague sahá od nábytku až po spotřební elektroniku či koncepce vozů, zahrnuje produktový a grafický design. Která oblast je vám osobně nejbližší?
Nejbližší je mi obecně technika. V poslední době mě ale hodně baví nábytek!
Prozradíte, ke kterému z výrobků s vaším designem máte z nějakého důvodu specifický vztah?
Mám rád všechny, ale všechny vnímám s nadhledem. Nepatří mi, patří výrobcům. Já je jen potkal, strávil s nimi nějaký čas a v určitém momentu je opustil. To jestli se jim bude dařit i komerčně čí jinak je zase na jiných lidech, na jiných profesích. Vnímám s nadhledem, že jsem jen součástí určitého soukolí.
Design je u nás v posledních letech skloňován v mnoha pádech a souvislostech. Jak to vidíte vy – je designu právem konečně věnována náležitá pozornost nebo jde jen o momentálně „trendy“ téma, „nafouknutou bublinu“?
V podobě, jaká je prezentována široké veřejnosti, jde spíše jen o povrchní záležitost. Já vnímám design jako podstatu výrobku, každá věc má design. Ať už prostinký, nahodilý nebo rafinovaný, propracovaný. Přál bych si, aby se pohled lidí na hodnocení designu časem vytříbil. A také bych si přál, aby se radikálně zlepšila výuka designu v Čechách.
