Oblast dolomit je cílem turistů i sportovců všech věkových skupin i zaměření. Přes letní období zde potkáte štrůdly cyklistů, v zimě je to ideální lokalita na lyžování a zimní sporty a nesmíme zapomenout na horolezce a příznivce treku.
Tuto horskou oblast severní Itálie, která je součástí jižních Alp a kterou pojmenoval francouzský geolog de Dolomieu zapřisáhlí vyznavači zimních sportů velmi dobře znají. Její poloha a klimatické podmínky zaručují stálé slunečné počasí po celý rok. Na naše poměry je to poměrně blízko, vyplatí se i kratší pobyty a my máme pocit, že jsme se ocitli v jiném světě.
Největší lyžařské centrum sdružuje 12 horských středisek, mezi nimiž vévodí známá Cortina d´Ampezzo. Patří sem ale také zatím ne tak známé údolí Alta Badia, pro vyznavače lyžování na ledovci středisko Araba s ledovcem Marmolada, pro rodiny s dětmi zase Alpe di Siusi. Nejkrásnější a nejdelší sjezdovkou je ale Armentarola. Je nejen velmi dlouhá – měří celkem asi 7 km, perfektně upravená, ale má i tu výhodu, že není přeplněná lyžaři a můžeme si zde zalyžovat v naprostém klidu a vychutnávat si přitom okolní přírodní krásy. S každým metrem se nám otevírají překrásná panoramata, zasněžené horské hřebeny, jejichž barvu mění sluneční paprsky a kontrastují tak s okolními lesy.
Češi tyto krásy již objevili a stávají se takřka nejpočetnější skupinou návštěvníků. Využívají v hojné míře toho, že se jim otevřela možnost cestovat do míst, jejich jména dříve slýchali jen z televizních přenosů. Když se nabažíme lyžování, máme možnost jít nasát atmosféru malebných jihotyrolských městeček v podhůří, nebo využít nabídky služeb nabízených horskými středisky. Horská centra nabízejí ozdravné procedury vycházející z místních zdrojů, takže můžeme absolvovat například senné relaxační koupele. Množství slunečních dní nám dává možnost strávit odpoledne na lehátku na balkoně hotelu a domů se vrátit opálení jako od letního moře.
Pokud navštívíme některé z podhorských městeček, všude na nás dýchne poklidná atmosféra a neskutečný pořádek, romantický vzhled tradiční architektury a setkáme se s lidmi typu poctivých horalů s ustálenými zvyky. Výhodu je, že se v příjemných hospůdkách a penzionech takřka všude domluvíte německy, někde zní italština, ale jsou zde zaměstnáni i Slováci a Češi. Dříve zde starousedlíci používali místní nářečí, které vycházelo z rétoromanštiny a ještě dnes je můžeme někde zaslechnout.
Blízká je nám i místní gastronomie, ve které se opět snoubí rakouské a italské vlivy, takže můžeme ochutnat nejen štrúdl, ale také těstoviny, rizota či špek a zapíjet je červeným italským vínem nebo grappou s různými příchutěmi. Pokud se tedy chytáme na lyže a zvolili jsme si tuto nádhernou oblast, určitě se vyplatí se předem informovat o tom, jakou nabídku které středisko připravuje. Budeme tak mít třeba štěstí, že si nejen krásně zalyžujeme ale budeme se moci zúčastnit i některé z akcí, které střediska pro své návštěvníky pravidelně pořádají.
