Ačkoliv kytarista Radim Hladík letos oslaví sedmdesátku, stále prohání svou kytaru o sto šest a na koncertech doslova září. Tento sympaťák doprovází Blue Effect a spolupracuje s muzikanty Walk Choc více než deset let. A hraje naprosto úžasně.
Radim je často spojován s kytarami od Gibsonu, ale jak sám tvrdí: „mám doma stratocastery i telecaster. Mám stratocastera od Pepy Váchy. V průběhu let se sesazovaly asi čtyři krky a korpusy z různých materiálů. Teď mám javorový krk, korpus jasan, bez laku, jenom napuštěné a hraje to super. Je osazen sadou snímačů Lindy Fralin Vintage Hot, se kterou jsem velmi spokojen. A pak mám již zmíněný Nash se snímači Lolar. Tele je Lee Hooker. Jediný originál Fender, který mám, je starý Precision Bass po Ottovi Bezlojovi od Matadors. Občas si na něj doma něco natočím.“
Ve skutečnosti je Radimovi jedno, na jakou kytaru hraje. Pouze komentuje přechod akustické a elektrické kytary jako boj. Akustická kytara je pro něj přirozenější, zatímco přechod na elektriku podle něj bolí. Z efektů používá ladičku Boss TU-2, Line 6 modulační DM-4, delay DL-4 a vlastní pedálek od Richarda Ledviny. Výměnu strun dlouhá léta neřešil, neboť je dostával se slevou. Nyní používá John Pearse, které komentuje jako kvalitní. Na koncertech často hraje na Stratocaster od Nashguitars přes Eleven Rack od Digidesign, používá Plexi s 4x12“ Greenback nebo 4x 12“ Vintage Celestion s mikrofonem. Občas taky sáhne po lubovým George Benson od Ibanez s 6W Fender Vibro Champem.
První Radimova elektrická kytara byla Futurama II od Jirky Kaleše. Mezi kytarovou sbírku bychom mohli zahrnout několik modelů – Gibson Les Paul, Stratocastera od Josefa Váchy, Nashguitars Stratocaster, Ibanez George Benson, Fender Precision Bass, Hawayku z 50. let a tři akustické Takamine. Podle Radima však je podstatné to, co hraje, a nikoliv na co hraje. Musíme však uznat, že hraje skutečně božsky. Klobouk dolů, Radime!
