Každý nejspíš už viděl hru zvanou squash. V podstatě se dá říci s nadsázkou, že jde o uzavřený tenis. My to vezmeme od historie. Squash je známý zhruba od devatenáctého století – pozor, jedná se o jeden z mála sportů, který nevynalezli Američané a jeden z mála sportů, možná i jediný, který vznikl ve vězení.
To tehdy vězni ze zařízení Fleet v Londýně měli nejspíš dlouhou chvíli a tak si ji chtěli nějak ukrátit, tudíž mlátili míčkem pomocí rakety o tamější zdi. Tehdy tomu říkali Rackets neboli rakety a je zajímavé, že se to rychle rozšířilo i po anglických školách. Právě na nich už vznikl squash.
To se stalo okolo roku 1830 a v podstatě za to můžou jedni studenti, kteří trénovali s míčkem z indické gumy údery o stěnu, a už to bylo. V roce 1864 se vybudovaly vůbec první čtyři kurty na squash a od té doby se oficiálně uznal jako sport a jeho sláva se poměrně rychle rozšířila do celého světa. Ten asi největší rozmach squashe nastal po první světové válce ve dvacátých letech. Například v roce 1920 se uskutečnil vůbec první mistrovský zápas a bylo to jak jinak, v Anglii. Ještě předtím, v roce 1907 založili první squashovou organizaci, následovanou druhou – 1911.
To však bylo spojených několik organizací dohromady. Teprve až v roce 1928 se squash osamostatnil. Samozřejmě s tím, jak se squash dostal do podvědomí, tak se také trénovalo a našli se sportovci, kteří v něm byli nepřekonatelní. Takovým typickým příkladem jsou Jonah Barington z Irska a Geoff Hunt z Austrálie. Oni dva vlastně zfanatizovali statisíce a možná i miliony lidí, v tom dobrém, protože ještě před dvaceti lety, byly údaje v tom smyslu, že squash hraje po celém světě patnáct milionů registrovaných hráčů. My tady sice mluvíme o minulosti, nicméně jsme ještě neřekli vlastně princip hry.
Hraje se na dva nebo tři vítězné sety, tady to není dané, jako například v tenisu, počet setů určí vždycky organizátor závodu, turnaje, utkání. Hraje se do jedenácti bodů, tudíž ten hráč, který dříve dosáhne tohoto počtu, vítězí. Pokud má každý ze soupeřů po deseti bodech, nastává situace, že se hraje tak dlouho, dokud jeden z nich nemá o další dva body větší skóre než ten druhý. V roce 2007 se trochu upravily předpisy nebo pravidla a bod může získat i hráč, který jak podává, tak i přijímá podání. Pak už je to stejné – když získá výměnu, má bod a pokračuje v podání.
