Od prvního dne Michalovo SKITTLES autíčko vzbuzovalo pozornost kolemjdoucích, ostatních řidičů a strážců zákona. Těsně před hranicemi s Českou republikou ho čekala první kontrola, při které se policisté vyptávali na Michalovu cestu a nakonec auto udiveně pustili dál.
Německo přivítalo SKITTLES tým kvalitními silnicemi. „V Německu je maximální rychlost mezi městy 100 kilometrů v hodině, což nám udělalo radost, ale z pochopitelných důvodů jsme ji nevyužili,“ říká s úsměvem Michal. Přes zastávku v Drážďanech pokračoval směle dál až za dánské hranice, kde mají rychlostní limit jako šitý pro veterány – 80 kilometrů v hodině.
Čtvrtý den na cestě se objevily první cestovatelské komplikace v Dánsku, když SKITTLES posádka zahlédla vodu a doufala, že se blíží podle plánu k mostu přes moře. „Radost nás přešla, když jsme zjistili, že nás GPS zavedla k přístavu a trajektu. Důvod byl jednoduchý: přes most vedla dálnice a navigace byla nastavena tak, aby se dálnicím vyhýbala,“ vysvětluje Michal příčinu asi stokilometrové zajížďky. Žádný řidič nemá kilometry navíc rád, ale v případě veterána se jedná o větší zádrhel. „Když jsme konečně jeli správným směrem, píchli jsme kolo. Vyměnili jsme ho a v autoservise nám řekli, že máme zničený plášť, takže jsme museli zainvestovat do nového,“ říká Michal, který celou situaci bral s humorem a domluvil se s dánským automechanikem, jak to šlo. Jako úplatek mu nechal jak jinak bonbóny SKITTLES. Pak již nic nebránilo cestě do Kodaně, ale vzhledem k časové ztrátě si hlavní město Dánska prohlédli cestovatelé jen ze SKITTLES autíčka.
To ale posádka nevěděla, že pátý den cesty je čeká větší komplikace a závada, která zastaví SKITTLES jízdu na celé dva dny. „Překontrolovali jsme palivovou pumpu, filtr, karburátor a pořád jsme si mysleli, že rozdělovač je v pořádku. Po mnoha telefonátech jsme zjistili, že problém je přeci jen v rozdělovači.
Rozebrali jsme ho asi milionkrát, ale nepomohlo to,“ říká Michal. Chvíli to vypadalo, že bude muset čekat na zaslání náhradního dílu až ze Slovenska, ale nakonec mu shodou náhod pomohl Holanďan s motokárami, který motorům menších vozidel rozuměl. A SKITTLES jízda mohla pokračovat.
V Oslu si užila posádka i vozítko zasloužený odpočinek, aby mohla vyrazit dál na sever za fjordy a polární září. „Zastavili jsme u norského Geirangerfjordu, který patří mezi ty nejznámější, a dokazovaly to i desítky autobusů s turisty z celého světa. Dokonce si mě u fjordu chtěl natočit čínský turista,“ směje se Michal.
Cesta Švédskem se nesla ve znamení krásné přírody, ale také severské zimy, kterou si posádka užila hlavně v noci. Městečko Tornio na hranici Švédska a Finska mělo být bodem, od kterého se SKITTLES dobrodružná cesta opět stočí na jih. Posádka autíčka se ale nechala zlákat příslibem polární záře a zamířila ještě dál na sever. „Bohužel jsme na polární záři neměli štěstí, a tak jsme museli i bez ní vyrazit do Helsinek,“ popisuje Michal jedno ze svých zklamání.
Další komplikace na sebe ale nenechala dlouho čekat. „Odtrhl se nám kontakt na rozdělovači. Snažili jsme se ho narychlo spravit lepicí páskou, abychom mohli pokračovat, ale moc to nefungovalo. Naštěstí jsme v autě našli zapomenutou nahřívatelnou bužírku, která nás zachránila,“ líčí Michal. V Helsinkách se SKITTLES auto nalodilo na trajekt do estonského Tallinnu. „Vylodění provázel mírný stres, protože jsme se pozapomněli a potom jsme si nemohli vzpomenout, ve kterém patře jsme nechali naše auto, takže jsme ho museli chvíli hledat. Naštěstí nehrozilo, že bychom si mohli naše barevné auto splést s vozem někoho jiného,“ vypráví Michal úsměvnou příhodu.
Další zastávkou na cestě bylo hlavní město Litvy. “Cestou do Rigy stále velmi hustě pršelo a našli jsme dvě místa, kde fiatka netěsní (opravdu jen dvě!), vyzkoušeli jsme si klouzání na silnici a dokonce jsme i předjeli kamión,” komentuje Michal jednu z posledních etap.
První školní den byl ve znamení pokoření polských hranic. „V úterý ráno jsme odložili úklid auta a radši jsme se vydali do Varšavy, kde jsme měli čas trochu se porozhlédnout,“ vypráví Michal. Polské město Krakov se stalo posledním místem, kde Michal se svým autem šířil SKITLLES životní styl, a zamířil domů do slovenské Trnavy.
Po sedmnácti denní cestě si posádka malého SKITTLES auta může oddechnout, protože má adrenalinové dobrodružství za sebou. „Někteří lidé ani nevěří, že jsme něco takového mohli dokázat,“ komentuje Michal svůj počin.
Michalovo SKITTLES dobrodružství číslech:
- 24 let staré auto FIAT126P
- 17 dní na cestě
- 11 procestovaných zemí
- 7 000 najetých kilometru
O Michalově cestě
Michalovo dobrodružství se SKITTLES začalo videem na Youtube, ve kterém požádal pestrobarevné bonbóny o pomalování svého veterána v barvách duhy. „Oslovil jsem SKITTLES, protože je to značka proslulá originálními reklamami a tím, že podporuje nevšední nápady,“ vysvětluje Michal.
SKITTLES zareagovaly vlastní výzvou na Facebooku. Michal měl za úkol získat pro svůj nápad alespoň 1 000 liků. To se mu podařilo a od SKITTLES dostal nejen nový facelift pro své auto, ale také příspěvek na cestu po Evropě a samozřejmě pořádnou zásobu bonbónů SKITTLES.
Michalovo video:
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=ZyFA922I2xc
Celá Michalova trasa zde.
