Popruh je široký v zásadě dva až pět centimetrů. Tzv. lajnu může člověk natáhnout podle toho, jak je dlouhá, má různé velikosti. Jelikož je to pro naše končiny nový sport, tak to není jen o tom, že se klasicky balancuje, oni se u toho předvádí různé triky. Začátečník by se neměl pouštět do ničeho riskantního. Nejprve by si to člověk měl natrénovat na lehčích tricích, například jenom přejít. Když bude už jistější, tak by mohl zkoušet tzv. nástupy ze zadu, to znamená, že se bude balancovat pozpátku. Dá se to zkoušet i ze sedu a ze dřepu - to jsou ty nejjednodušší možnosti.
Slackline se dělí i na tzv. highliny. To je pro změnu natažené lano mezi stromy, ale vysoko nad zemí. Na tohle najdou odvahu opravdu jen málokteří. V tomhle případě je nutné ještě větší zabezpečení než normálně, protože tohle už je o život, jak by se dalo říci. Tady už se dělají vysoce náročné triky, jako jsou například salta. Pro většinu lidí je to nepředstavitelné a takové osoby se považují za hazardéry. Právě proto nikdy na highlinech nikdo neuvidí starší lidi, všechno to je vesměs pro mladší ročníky. V současné době je rekord tři tisíce metrů vysoko.
U nás je to bráno jako zábavní aktivita, která však je drtivé většině lidí neznámá. Nicméně i čeští zástupci vytvářejí různé rekordy. Momentální světový rekord drží teprve osmnáctiletý český zástupce Danny Menšík, který ho vytvořil v Praze a měřil tři sta osmdesát metrů. Když se ještě dá podívat na už zmíněné triky, tak kromě klasiky jsou tam i řekněme způsoby předvádění, jenž jsou běžné například doma na posteli. Například si člověk lehne na to lano a drží se pouze rukama. A pozor, tenhle trik velmi často předvádějí ženy - ano, i něžné pohlaví provozuje slackline a highline.
Foto © Depositphotos.com/Wassiliy
