Galerie Jaroslava Fragnera od 19. února do 3. dubna přibližuje formou výstavy, videodokumentu a publikace norskou inspiraci z několika zdrojů. Mapuje osmnáct Národních turistických tras s architektonickými intervencemi, největší sochařský park v regionu Nordland, festival SALT nebo práce organizací KORO či Skulpturstopp, jež přinášejí výtvarné umění do veřejného prostoru. Na návštěvníky této pražské galerie čeká několik desítek velkoformátových fotografií zachycujících vybrané realizace. Jde o snímky špičkových fotografů: česko-norského fotografa Jiřího Havrana a v Česku působícího autora Filipa Šlapala.
„Není sporu o tom, že moderní architektura a design jsou lákadlem pro mnohé turisty. Vidíme to dnes a denně v Praze, v Berlíně, Londýně a dalších metropolích. Nevím však o žádné realizaci, která by se v podobném rozsahu a kvalitě povedla podobně jako v Norsku. Celý projekt má navíc velké poselství - otevírá krajinu, aniž by se vůči ní vyhraňoval. Není krátkodechý, samoúčelný a pracuje s odstupem pozorovatele, uživatele. To je cesta, jak docenit krásu a rozmanitost přírody a posílit mytologii místa," přibližuje projekt jeden z jeho kurátor, Dan Merta, který je zároveň ředitelem Galerie Jaroslava Fragnera.
Výstavu fotografií doplňuje dokumentární snímek Zemí mrazivých vyhlídek (Country of Cool Prospects) mladého filmaře Jana Strejcovského. Artefakty a landart na norských Národních turistických trasách, veřejných prostranstvích i ve volné krajině přibližuje několik videí (rozhovor s norskou umělkyní Inghild Karlsen či videoart Tone Myskja, video Národních turistických tras nebo hodinový dokument o dílech pro „největší sochařský park“ Artscape Nordland). Součástí projektu je i workshop a konference na pražském Vítkově, které se konají 14. – 16. března. Tématem je možnosti estetizace konkrétní krajiny – vrchu Vítkově a akce se zúčastní norští i čeští umělci, teoretici, architekti a pedagogové. Další informace na http://www.gjf.cz nebo na http://www.artscape-norway.eu.
Národní turistické trasy
Pro české publikum je zřejmě nejznámější i nejpůsobivější projekt turistických cest. Před více než dvaceti lety stálo na začátku prosté zadání: norský Úřad pro správu silnic měl postavit čtyři nové silnice v tamní úchvatné přírodě. Investor však úkol časem rozšířil o vybudování nových zájmových míst v krajině – odpočívadla, vyhlídky, zastávky, kiosky, drobné artefakty... Stát se rozhodl, že vybudování nové infrastruktury je příležitostí, jak krajinu otevřít turistům. Spojit užitečné s výjimečným. Na zakázce tak vedle dopravních inženýrů začali pracovat přední norští architekti, krajinářští architekti, designéři a umělci.
V loňském roce už bylo Norsko protkáno 18 podobnými komunikacemi v délce přes 2 tisíce kilometrů. Vznikla síť Národních turistických tras. Každoročně přiláká statisíce turistů z celého světa. A stala se i výkladní skříní pro architekty, designéry, sochaře. Nejprve těch domácích, ke kterým se postupně přidali známí tvůrci z celého světa.
Monumentální skulptury, visuté vyhlídky, originální odpočívadla nebo návěstí, zkrátka galerie v přírodě. To jsou turistická lákadla na stezkách vetkaných do úchvatné norské přírody. Zatímco v České republice zůstávají turistickými dominantami a lákadly pomníky, rozhledny nebo „boudy“, v Norsku je to současné umění citlivě zasazené do krajiny.
„Nenapadá mě mnoho lepších příkladů prolnutí architektury, umění a veřejného prostoru než právě projekt Národních turistických tras v Norsku. Ty navíc ozvláštňuje jednoduchost a rezignace na efekty a okázalost. Identifikující se s jednotlivými místy omamné norské přírody, stávající se pevnými orientačními body v krajině. Nabízejí prožitek spojený s pamětí a zkušeností návštěvníků,“ přibližuje výstavu Dan Merta.
Pozoruhodný je nejen výsledek, který každoročně oceňují statisíce návštěvníků z celého světa. Pro tuzemské prostředí může být velmi inspirativní i cesta, která k tomuto „norskému zázraku“ vedla. Na celé koncepci i jednotlivých realizacích totiž spolupracovali ekologové, krajinní architekti a urbanisté, kunsthistorici, nechyběli ani odborníci na turistický ruch nebo zástupci samosprávy.
Jednotlivé instalace pak byly vybírány na základě architektonických soutěží, které byly primárně
určeny mladé architektonické generaci. Porota vybrala nejkvalitnější návrhy, díky kterým nyní Národní turistické trasy v Norsku ožily stovkami odpočívadel, vyhlídek, schodišť, sestupů k vodním zdrojům nebo výšlapů do horských svahů, kaváren, různých expozic a informačních center. Díky invenci tvůrců byly takto zpřístupněny do té doby neznámé kouty norské krajiny.
Do projektu se postupně zapojili také umělci světového věhlasu - například britský sochař Tony Cragg, jeho indický kolega Anish Kapoor nebo Ital Luciano Fabro. Nejen jména, ale především výtvarná síla skulptur láká k návštěvě děl v „norské galerii pod otevřeným nebem“. Také umění se podílí na nemalém ekonomickém úspěchu celého záměru.
