Kdo se věnuje parkuru, tak vám zcela jistě odpřísáhne, že je to jedna z nejtěžších disciplín vůbec, už minimálně z toho titulu, že se nespoléháte jen sami na sebe, ale je to o spolupráci s vaším partnerem, kterým je v tomto případě kůň. Vezmeme to pěkně od začátku, protože je to poměrně náročné. P
ůvodně tento náročný sport vznikl díky důstojníkům anglické kavalerie, kteří skákání přes překážky považovali za vynikající trénink pro jejich náročná povolání. Parkurové soutěže jsou k vidění i na olympijských hrách, a to už od roku 1900, přičemž do roku 1945 se jednalo o sport výlučně jenom pro armádu a její jezdce. Letos je tomu čtyřicet let, co závodí muži a ženy dohromady.
Parkur má ve svém repertoáru tři disciplíny – skákání, běh a drezura. Pokud se budeme bavit o skákání, tak principem je, aby jezdec s koníkem projeli pokud možno trať s překážkami bez jediné chyby a k tomu ještě v co nejkratším čase. Drezura je pro změnu založena na stylu spolupráce, protože zde musí oba dva ukázat, že si navzájem důvěřují. U drezury se dokonce prokázalo týrání zvířat, čili byla nastolena opatření, aby k tomu nedocházelo. Stupně obtížnosti jsou poměrně složité na zapamatování, jedná se o kategorie od ZZ až po T***. Závisí to i na velikosti překážek.
Nejmenší výška je osmdesát centimetrů, největší pak sto padesát pět. Kromě maximální délky a počtu skoků a kombinací, je předepsané i tempo. Pokud jsou dva závodníci s koňmi na stejném výsledku, přichází k rozeskakování. Parkur je navíc součástí tzv. military, což je všestrannost. Navíc musí závodník i zvíře splnit ještě další podmínku a tou je vybavení. To můžete vidět i na soutěžích, že jezdci mají slušivé sáčka, přilbu, boty, prostě všechno ladí se vším a i koně jsou vybaveni různými doplňky, můžeme například zmínit kamaše, které jsou speciálně vyrobené právě pro koně a používají se také z toho důvodu, aby se koník nezranil.
Zakázané jsou například pomocné otěže a podobné věci. Pochopitelně jako v každém závodě, tak i zde jsou na programu tzv. penalizace neboli tresty, za různé prohřešky podle pravidel. Tak je to například za neposlušnost, když zvíře nechce přeskočit překážku, vrací se a tak podobně. Pak je to ještě shození překážky, překročení stanoveného času, ale jsou tu možná i vyloučení za pády koně, jezdce či obou nebo za překročení přípustného času. Co se týká soutěží, tak těch je šest druhů. Čeští parkuroví jezdci bývají na závodech poměrně často úspěšní.
