Stubaiský ledovec

Na letošní lyžařskou dovolenou klademe výjimečně přísné nároky. Protože máme k dispozici pouze 3 dny, vybíráme nekompromisně pouze z regionů, které slibují garanci sněhu, lyžování v polohách až kolem 3 000 metrů nad mořem a které nejsou vzdálené od Prahy více než 6 hodin. Naše volba proto padla na Stubaiské údolí (místní název Stubaital), které je vzdálené jen 530 km od Prahy. Prakticky celá cesta přitom vede po dálnici.

Když tyrolský hotel, tak v typickém selském stylu
Ubytovali jsme se v obci Fulpmes, která je vzdálená přibližně 20 kilometrů od spodní stanice Stubaiského ledovce - tedy v pohodlně dojezdové vzdálenosti. Fulpmes je poklidná obec s příjemnou atmosférou, několika obchody a restauracemi, ale hlavně zde najdete pěkné wellness centrum, které si zvláště po náročném dni na svazích určitě užijete stejně jako my.

Co se týče výběru samotného ubytování ve Fulpmes, pak naše volba padla na hotel Waldhof, který je tradičně řešený v selském stylu, nabízí saunu, páru, ale především vynikající kuchyni a přístup personálu.
Ubytování najdete ve Stubaiském údolí v ceně od 800 korun na noc a rozhodně se nemusíte bát, že byste za tuto cenu bydleli v nějaké vymrzlé ubytovně. Tyrolsko je pověstné kvalitou ubytovacích služeb a ještě se nám nestalo, že bychom byli s některým hotelem či penzionem vysloveně nespokojení.
Nicméně pokud máte na hotel a jeho služby opravdu vysoké požadavky, i vy si přijdete ve Stubaiském údolí určitě na své. Některé hotely tu mají několikapatrový fitness a ani restauraci s Michellinským oceněním nebudete hledat ve Stubaital marně.

Čtyři areály na jeden skipas
Stubaiské údolí je dlouhé 35 kilometrů a je obklopeno nejen 80 ledovci, ale dokonce i 109 třítisícovými vrcholky. Celý Stubaiský skiregion v tomto údolí je složený ze čtyř lyžařských areálů, které všechny cílí jak na lyžaře, snowboardisty, freeridery, tak i na sáňkaře a jsou jimi: Stubaiský ledovec, Schlick 2000, Serlesbahn a Elferlift.

Skipas si můžete koupit extra na jeden z vyjmenovaných areálů, anebo společný na všechny čtyři areály dohromady, což doporučuji zvláště pro delší zimní dovolenou (5-denní SUPER SIPAS pro dospělého v hlavní sezóně stojí 196 EUR, tedy cca 1.000 Kč na den).

Celkem Stubaital nabízí 34 sjezdovek se zárukou přírodního sněhu v celkové délce přes 140 kilometrů. Z toho je modrých 62 km, červených 54 km a černých sjezdovek celkem 30 km. Po sjezdovkách vás bude přepravovat 26 sedačkových lanovek, které jsou schopné přepravit dohromady až 56 000 osob za hodinu.

Desetikilometrový sjezd i ráj pro milovníky freeride
Pokud máte rádi extrémně dlouhé sjezdy, na Stubai si užijete především desetikilometrový úsek z výšky 3 210 m až k dolní stanici ležící ve výšce 1 750 metrů nad mořem. A věřte, že bez pauz na odpočinek se tento sjezd neobejde.

V čem je Stubaital opravdu jednička, to jsou freeridové sjezdovky, kterých tu najdete přes 30 kilometrů. Pokud budete mít štěstí jako my na čerstvý prašan, nebudete chtít z areálu odjet. Freeride sjezdy obklopují klasické upravené sjezdovky, a tak si tu pohromadě může zajezdit parta lidí složená z lyžařů zaměřených na upravené i neupravené sjezdovky. A pokud se budou chtít držet pohromadě, jednoduše se vždycky potkají pod sjezdovkou u vleku.

Dále je na Stubai deset osvětlených sáňkařských drah, několik kluzišť, dva opravdu pestré snowparky a na 130 kilometrů běžeckých stop. I zimní turisté by měli být nadšeni, protože jim Stubai nabízí na 80 kilometrů zimních turistických tras. Patrně nejzajímavější je stezka z vrcholové plošiny Top of Tyrol s výškovým převýšením 600 metrů. Stezku je možné ujít za cca hodinu a půl. Mimochodem ze zmíněné plošiny budete mít rozhled na všech 109 třítisícovek, které obklopují Stubaital.

Ledovcová jeskyně - zážitek, který nezapomenete
Za pozornost rozhodně stojí ledová jeskyně Stubaiský ledovec se zážitkovou cestou v délce 150 metrů, na které poznáváte ledovec jako takový. Tato ledovcová jeskyně byla kopána přes rok a stále se pracuje na jejím prodloužení – teď už jen rozehříváním ledu silnými lampami.

K jeskyni jsme se dostali stezkou ze stanice Eisgrat a u vchodu jsme dostali zkušeného průvodce, který zná v jeskyni snad každý kousek ledu. Průvodce popisuje stáří ledovce, typy ledu, kterými je tvořen a pohyby ledovce v průběhu desítek let i staletí. Zvláště impozantní je barevné nasvícení ledu, které si zaslouží, abyste si nezapomněli na hotelu fotoaparát.

Libo-li domácí těstoviny, nebo tyrolské delikatesy?
Na svazích byste rozhodně neměli minout následující dvě restaurace, jejichž kuchyni jsme si vysloveně pochvalovali. První z nich je restaurace Eisgrat ve výšce 2 900 metrů nad mořem, která je zacílena na milovníky domácích těstovin. Ty jsou zde připravovány přímo před vámi z čerstvých surovin v otevřené kuchyni. Ale pochopitelně tu najdete i domácí tyrolská jídla, nebo produkty mezinárodní kuchyně.
Druhý cíl našich obědů byla restaurace Gamsgarten ve výšce 2 620 metrů. Tady si pochutnáte na místní tyrolské kuchyni v podobě špeclí s aromatickým sýrem, sladkého knedlíku s vanilkovým krémem, nebo třeba propečeným bůčkem s grilovanou zeleninou.

Rozhodně palec nahoru
Stubaital je skiregion, který nás chytil za srdce a rozhodně si troufám jej doporučit. Kvalita sjezdovek je perfektní, nikde žádné návaly, žádná dlouhá čekání a veškeré služby navazující na lyžování v perfektní kvalitě. Oslnily nás možnosti freeride, stejně jako jedinečná ledovcová jeskyně. Po právu se Stubai honosí oceněním Tiroler Pistengütesiegel, které získávají střediska s vynikající kvalitou lyžařských služeb.
Zatím jsem to o žádném jiném lyžařském středisku ještě nekonstatoval, a že už jsem jich projezdil celou řadu, nicméně v tomto případě musím – na Stubai jsem připravený se vrátit a užít si jej pro další zimní dovolenou s přáteli, nebo s rodinou.
Detailní informace o skiregionu Stubaital, a to v českém jazyce, naleznete na: http://www.stubai.at