Pěstování tabáku je náročná a velmi namáhavá práce, kterou si za voňavým doutníkem dokážeme jen těžko představit. Tato aromatická rostlina vyrůstá v extrémních podmínkách vysokých teplot a vlhkosti vzduchu a než dojde ke sklizni, vyžaduje hodiny a hodiny tvrdé a fyzicky náročné práce, velké zkušenosti a šikovné lidské ruce.
Na Kubě má pěstování tabáku dlouhou tradici a tabákové plantáže přecházejí z generace na generaci. Pravý kubánský tabák se pěstuje volně, pod žhavým kubánským sluncem. Při sklizni se čtyři z pěti listů používají přímo na výrobu doutníků. Rozlišují se na mirně kořeněné neboli volado, středně kořeněné čili seco, bohatě kořeněné listy zvané ligaro a vázací listy s názvem capote.
Chce-li však farmář vypěstovat jen ty nejkvalitnější listy, používané jako vázací, pěstuje tabák tzv. pod přikrývkou. Tyto zvlášť vybrané tabákové rostliny se zakrývají bílou látkou podobnou netkané textilii používané u nás, aby byly chráněny před ostrými slunečními paprsky. Je to velmi náročný postup, ovšem vázací listy jsou nejdůležitější částí doutníků, které jim dodávají tu správnou chuť i aroma, takže je tato pečlivost nezbytná. Než vyroste tabák do velikosti vhodné ke sklizni, trvá to asi 2 měsíce. Sama sklizeň je velmi jemná a pomalá práce, neboť listy je třeba otrhávat ručně a po jednom.
Ta nejdůležitější alchymie však nastává až po sklizni. Tabákové listy se musí třídit, sušit, fermentovat a přitom procházet utajenými postupy, které ovlivňují jejich výsledné vlastnosti. Stejně jako u všech jedinečných špičkových výrobků stačí jen malá chyba a celý proces může být nenávratně zvrácen. Bez zkušených kubánských odborníků by se znalci svých doutníků jen těžko dočkali.
