The Shadow - Dorian Yates

front.post
front.public: 12. 08. 2015
time01
O Američanech je známo, že trpí velikášstvím nejen vůči Evropě, ale i celému světu a nejenom ve sportu. Leckdy jsou pak překvapeni, že nedosáhli úspěchu, a vedle Američana, na kterého sázeli, vynikl bez problémů někdo z jiné země, aniž by jej to stálo více námahy. To je případ Doriana Yatese a jeho úspěchů v kulturistice.

Narodil se 19. dubna 1962 ve vesnici Sutton v Coldfieldu v Anglii. Když se stal v roce 1988 mistrem Anglie, v Americe o něm nikdo nevěděl. Ale už v roce 1990 se zviditelnil druhým místem na Night of Champions a v roce 1991 tuto prestižní cenu vyhrál a zároveň skončil na druhém místě v Mr. Olympia. Za rok nato již porazil tehdy svého největšího soupeře Lee Haneye. Jaké kouzlo jej vyneslo tak rychle a tak vysoko?

Dorian Yates pochází v podstatě z té nejnižší lidové vrstvy. Začátek jeho života provázela beznaděj. V roce 1978 se s rodinou dostal do Birminghamu. Přestěhovali se tam po smrti otce, spolu s matkou a sestrou, z venkova. Obě ženy se časem rozhodly vrátit se zpět, ale Dorian to odmítl a ve městě zůstal sám. Žil jak se dalo. Ještě v sedmnácti letech patřil k dětem ulice, potuloval se se skinheadskými gangy a neměl žádný konkrétní cíl. Z té doby také pochází jeho známé tetování.

01.jpg
Byl by skončil jako většina bezprizorných dětí, ale právě u něho se potvrdilo přísloví, že všechno zlé je pro něco dobré. Dostal se do nápravného zařízení, kde musel tvrdě bojovat o své „ místo na slunci“. Aby přežil začal pravidelně posilovat s činkami, cvičit a zvětšovat svalovou hmotu. Ústav, do kterého byl umístěn, byl totiž proslulý svými posilovacími aktivitami, které měly chovance motivovat a vybít cíleně jejich energii. A Dorian zjistil, že mu tento tvrdý trénink přináší nejen výsadní postavení mezi ostatními chovanci, ale i uspokojení.
Uvědomil si ale, že pokud neopustí dosavadní způsob života, mine se jeho námaha účinkem. Často si prohlížel fotografii Robyho Robinsona a snil o tom, že dosáhne úspěchu. Šestiměsíční pobyt v nápravném zařízení mu, paradoxně, položil základ k cestě vzhůru.

Nyní měl nejen cíl, ale i talent a vytrvalost, po roce a půl byl již řádným členem britského kulturistického družstva, se kterým se zúčastnil Světových her. V roce 1988, kdy dosáhl výše zmiňovaný úspěch se účastnil již šesté prestižní soutěže.

Pak se již úspěchy začaly řadit rychle za sebou. V roce 1991 přidal ještě l. místo v Grand Prix Anglie, rok 1992 mu přinesl vítězství v Mr. Olympia i v Grand Prix Anglie. Vítězství v Mr. Olympia si zopakoval ještě v letech 1993, 1994, 1995, 1996 a 1997, kdy ukončil po zranění svoji sportovní činnost. V letech 1994 – 1996 s přehledem vítězil v cenách Grand Prix v Anglii, Německu a Španělsku.

Jeho přístup k soutěžím mu vynesl přezdívku The Shadow – Stín, neboť se vždy náhle vynořil, zvítězil a zase se vrátil k tréninku bez toho, že by byl neustále cílem publicistů a snažil se zviditelňovat.

Sport zcela změnil jeho život. V roce 1993 vydal autobiografickou publikaci o své cestě vzhůru pod názvem Blood and Guts a v roce 1996 natočil instruktážní video o svém typickém tréninkovém týdnu. V knize Příběh válečníka si můžeme přečíst, jaké úsilí jej stálo opustit beznadějný život přístavní chudiny a stát se profesionálním kulturistou, který obsazuje první místa v nejvyšších soutěžích. V současnosti se podílí na řetězci výrobců a prodejců potravinových doplňků pro kulturisty a na vydávání časopisů.

Sousta vlivných lidí se řadí mezi jeho přátele, procestoval mnoho zemí světa, získal vědomosti, o jakých se jiným ani nesnilo. Měl ženu, se kterou se ale po čase rozvedl, syna, dům v Birminghamu, kde se dříve potuloval bezcílně po ulicích a málem se propadl až na samé dno, konta v bankách, luxusní automobily, pohádkový život. To vše mu dal sport, který nadevše miluje – kulturistika.