Co do zájmu diváků a účasti slavných jmen mu v době své největší slávy mu mohl konkurovat jen amatérský etapový závod cyklistů v socialistických zemích, který se jel v květnu – Závod Míru.
Tour de France se začal jezdit již v roce 1903 a přerušily jej jen obě světové války, kdy mělo lidstvo jiné problémy, než sportovní soutěže. Ihned po skončení válečné vřavy byl však závod znovu obnoven. Dnes patří tento závod k nejvýznamnějším sportovních událostem roku.
Tato soutěž má původ v konkurenčním boji mezi vydavateli novin L'Auto, Le Vélo a Le Petit Journal a měl vytvořit protipól závodům Paříž-Brest a Paříž Bordeaux.
Původně se jednalo pouze o nepřerušovaný vytrvalostní závod, ve kterém byli jezdci odkázáni jen sami na sebe, avšak během času se stal etapovým, protože původní podmínky byly velmi náročné a nebezpečné. Současná podoba závodu je rozdělena do etap, z nichž každá trvá jeden den.
Jeho hlavní trasa vede po francouzském území, avšak zabíhá i do okolních států, které mají potřebný náročnější terén. Závod trvá tři týdny a jezdci během této doby mají jen dva dny volna, které se využívají na přesuny. Cílem závodu jsou pařížská Champs-Elyseés.
Terén je velmi náročný a vede rovinatými krajinami i horskými terény, jsou v něm zařazeny časovky týmů i jednotlivců. Závod se tím stává velmi rozmanitý, protože každá meta má svého vítěze. Šanci tak dostávají jezdci, jejich doménou je rychlost, stejně jako ti, kteří preferují vytrvalost nebo náročnost horských stoupání.
Vítězství v Tour de France je snem každého profesionálního cyklisty, který je ochoten mu podřídit vše. Proto tento závod začaly provázet také dopingové skandály, které zmařily nejednu naději a zasáhly i jména, která mají v cyklistickém světě veliký zvuk.
Přes všechny nepříjemné průvodní jevy je však získání Žlutého trikotu vedoucího jezdce celého závodu nejvyšším cílem každého jezdce a jeho nositel je v cyklistickém světě vážen a ctěn.
