Starší generaci velmi dobře známé auto. Vyráběla jej automobilka Sachsenring v saském městě Zwickau a ve své době bylo zatracované i vynášené. Mnozí ještě pamatují celou řadu vtipů, které museli majitelé Trabanata vyslechnout, když se se svým " drakem" vyřítili na silnici.
Jeho unikátností a tehdejší novinkou byla jeho karoserie z plastické hmoty — Duroplastu, jež svými vlastnostmi předčila v mnoha směrech plech. Karosérie je tím pádem lehčí, odolnější proti poškození nárazem, nemají na ni vliv korozivní účinky povětrnostních podmínek, vyniká dobrou isolační schopností vůči teplotě i hluku a snáší stejně dobře vysoké teploty jako mnohastupňový mráz, je pružná a snadno se opravuje. 7. listopadu 1957, v den 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, sjelo z pásu prvních 50 kusů prototypu P50, nebo-li Trabant 500. Se sériovou výrobou se začalo v červenci 1958.
První motor měl výkon 18 koní, ale již o dva roky později výkon vzrostl na 20 koní. V roce 1962 byla představena verze P60, která se od svého předchůdce odlišovala například tím, že měla motor o obsahu 600ccm, tedy 23 koní. Teprve v roce 1964 byla karoserie Trabantu významně přepracována a výsledkem se stal Trabant 601 (P601). Ve stejné podobě, jen s malými změnami, byl Trabant 601 vyráběn až do července roku 1990. Trabant 601 se dočkal následovníka v podobě Trabatu 1.1. Dostal 4taktní motor značky Volkswagen. Karosérie doznala velmi mnoho potřebných změn, prý šlo o výměnu až 60 procent dílů. 28. 4. 1991 byla zastavena výroba ve Cvikově. Celkem bylo vyrobeno 3.096.099 trabantů. Na podzim loňského roku byl na frankfurtském autosalonu představen koncept nového Trabantu v životní velikosti.
Trabant nT (neboli Trabant new Trabi) ale už není tím, co byl, ale moderním elektromobilem. Pokud najde výrobce investora, mohl by se Trabant dočkat masové výroby v roce 2012. Pod kapotou Trabantu nT bude asynchronní elektromotor o výkonu 45 kW s maximální rychlostí 120 – 130 km/h. Na jedno nabití baterií ujede elektromobil asi 160 km. Zajímavostí je, že ventilace a palubní technika jsou napájeny fotovoltaickými články o ploše 1,8 m2, které jsou umístěny na střeše vozidla. Na silnicích se s původními Trabanty můžeme, i když velmi sporadicky, setkat dodnes, jejich majitelé se sdružují do klubů, pořádají se spanilé jízdy jako důkaz, že toto nezničitelné vozítko má stále co říci a neustále překvapuje.
Na srazech majitelů Trabantů vidíme překvapující úpravy auta, které byli majitelé schopni si udělat sami "na koleně". Trabanty mají stále své fanoušky a jejich majitelé na ně nedají dopustit. Stejně jako Rols Royce také Trabant není auto, ale životní styl.
