Týneckým mazci bylo téměř 300 lidí. Však oproti loňskému roku, byla návštěvnost trošičku jiná. Když se člověk rozhlédl po areálu, viděl spíše neznámé tváře než Týnecké drtiče. A jelikož máme náš festival velice rádi a snažíme se udržovat kontakt s návštěvníky, zabrousil jsem do terénu a rovnou i některé příznivce našeho festivalu vyzpovídal. Překvapilo mě, že dorazili lidi dokonce až z Kladna a měli jsme i tři návštěvníky z Anglie, kteří vyrazili sami na blind na festival.
http://youtu.be/bHlXVFatIiE
Akce samotná proběhla bez věších zádrhelů, kapely odehrály každá svůj set dle playlistu. A hodnocení kapel? To můžete nalést například na http://www.payo.cz. Počasí s náma sice ještě před šestou trochu šprímovalo, ale nakonec se umoudřilo a déšť se nekonal. Kdo měl zájem mohl zavítat i k distru kapely Despise, kde v čele Dejvy Krédl prodával všechny možné i nemožné artikly UG scény a mimo jiné též slavil svoje narozeniny, čímž mu dodatečně přejeme vše nejlepší. Poslední tóny dozněly až při svítání, naštěstí díky šikovnému zvukaři, který k ránu šel s hlasitostí dolů, nebyly žádné stížnosti na hluk. Z reakcí lidí bylo zřejmé, že je dost překvapila připravenost akce proti dešti. Přes noc z pátku na sobotu vyrostl v areálu před pódiem obří stan o rozloze přes 120m2 a samotné pódium bylo prodlouženo o 2 metry vpřed a 8 metrů do šíře.
Jako minulý rok si mohli lidé pochutnat na delikátních klobáskách od mistra Kulicha, kuřátkách naložených dle tajného starodávného receptu Adisovi prastaré babičky a skvělých bramboráčcích. Tímto bych chtěl dát speciální díky mým rodičům a hlavně Evě a Bohoušovi Janovským, kteří nám pomáhali v kuchyni. Good job!!!
O pivo se postarali opět jako minulý ročník rodina Buřitových, kterým se podařilo roztočit celých 10 soudků a jeden speciální úkol si zadal Dušan, kterej poslední jedenáctý sud dotáčel až do půl sedmé, což uvítali hlavně Ti, co je jen tak něco neporazí a paří až do rána kdy je slunce vysoko nad mraky. V trojlístku našeho občerstvovacího řetězce pak zbývá ještě vinárna, ve které působilo skvělé crew složené z vysmátých a vždy vtipných žen v čele s Marcelkou, kterým též patří velké dík za trpělivost při nalejvání panáků a hlavně dekódování řeči, již nacucaných metalistů. K ránu nebo spíše v dopoledních hodinách proběhla menší siesta kapely a místních stanujících příznívců campingovýho fetivalovýho stylu a dobaštily se zbytky z kuchyně které už stejně nikdo nechtěl jíst, což mnohé zarazilo. Ale proč ne, měli jsme to vyhodit či co...nafukovací nejsme ... teda až na Adise hahaha ........ co dodat?