Stejně jako prezidenti, má svoji historii a význam i jejich sídlo, kterému se po letech, kdy se mu pokoušeli vnutit název Prezidentský palác nebo Prezidentský zámek stal pro celý svět Bílým domem. Jméno mu dala barva jeho omítky, která je složena z vyhašeného vápna s přísadami sýroviny, rýžových složek, olova a citronu a která svítí uprostřed velké plochy zeleně v centru Washingtonu. Je pravda, že tak typickým centrem politické moci se může pochlubit jen málo zemí. Vybavuje se mi, samozřejmě, moskevský Kreml, maďarský Parlament a také náš Pražský hrad.
Sídlo je poměrně dobře skryto pohledům zvědavců. Nemá kolem sebe sice vysoké zdi, nýbrž jen kovový plot, ale je dobře ukryto uprostřed parku ve vzrostlé zeleni, která je uprostřed velkoměsta opravdovou oázou klidu a hlídá jej nejen dokonalý elektronický systém, ale i armáda vycvičené a zkušené ochranky. Pozvání do prezidentské části Bílého domu je vyhrazeno jen výjimečným osobnostem, jako jsou hlavy států nebo lidé, kteří se něčím vyznamenali. Z Čechů to jsou například, kromě politiků, také naši hokejoví reprezentanti Hašek a Jágr.
Určitá část sídla je ale dodnes přístupna veřejnosti a prohlídková trasa sahá dokonce až do míst, kde se, při troše štěstí, můžeme s prezidentem opravdu setkat.
Dům nabízí k využití plochu před 5 000 m2 v šesti podlažích a disponuje 132 místnostmi, z nichž každá má svoji vlastní historii. Vybaven je všemi dostupnými vymoženostmi, počínaje koupelnami, výtahy, knihovnou, lékařskou ordinací, sportovišti, bazénem nebo krytým golfovým hřištěm.
Kancelář prezidenta zaměstnává asi 1 500 osob a pro nás je zajímavé, že zde léta působila Češka, Eliška Hašková, která pracovala v týmech několika amerických prezidentů 18 let a měla na starosti styk s veřejností, protokol a korespondenci. Působit v Bílém domě začala za vlády prezidenta Kennedyho.
Bílý dům má historii, která sahá do roku 1791, kdy místo pro stavbu sídla hlavy státu vybral první americký prezident George Washington. Po jeho dostavbě se do něho jako první nastěhoval John Adams. V té době se dům stal nejen sídlem a úřadem prezidenta, ale i turistickou atrakcí, kterou bylo možno běžně navštívit. Ještě v 19 století se nástup prezidentů do funkce slavil přímo v Bílém domě, kde se většinou rojily davy jeho příznivců.
V době Občanské války a bojů za nezávislost byl Bílý dům vyrabován a vypálen britskými vojáky téměř do základů. Umělecké předměty, které zde Britové ukradli ale do Anglie nedovezli, protože jejich loď ztroskotala. Bílý dům se začal opravovat a přestavovat. Přibyly nové sloupy a arkády a v roce 1891 se zde, na přání manželky prezidenta Benjamina Harrisona, začala stavět dvě nová křídla – východní pro galerii a západní pro kanceláře.
Nejznámější místnost paláce, tzv. Oválná pracovna, vznikla v roce 1909 a svou dnešní podobu získala v roce 1934, za vlády prezidenta Roosevelta.
Je pravdou, že úpravy v Bílém domě jsou nikdy nekončícím řetězem, protože každý prezident a zejména každá první dáma se mu snaží vdechnout svou představu a svého ducha a tak se zde stále probíhají přestavby a úpravy.
Foto © Depositphotos.com/Vacclav
