Současné vědecké poznatky mají na naši civilizaci různé dopady. Některé přejdeme bez povšimnutí, ale většinou se hodně zajímáme o to, co má vliv na naše zdraví. Jedním z faktorů, které naše zdraví ovlivňují je i to, čím se živíme. Doby, kdy lidstvo mělo hlavní starost, aby mělo vůbec co jíst a konzumovalo hlavně potraviny výživné, ve kterých hrálo hlavní roli maso, jsou už dávno pryč.
Změnil se také způsob života, méně se pohybujeme a nevykonáváme tak těžkou práci jako dříve a maso jako zdroj energie přestalo hrát tak důležitou roli. Lidé sledující způsob stravování různých civilizací dospěli k názoru, že zdravější jsou ty národy, které se živí převážně rostlinnou potravou a maso konzumují jen zřídka. Tento trend se rozvinul až do té míry, že určitá skupina lidí na celém světě zcela vyloučila ze své stravy jakékoliv části těl zvířat a výrobků z nich.
Tomuto způsobu stravování se říká vegetariánství. Jeho dalším důvodem je odpor k zabíjení zvířat a náboženské důvody s tím související, zájem o ekologii a životní prostředí nebo celosvětový problém s potravinami či důvody ekonomické nebo etické. Ty se projevují i tak extrémně, že tito lidé brojí proti používání výrobků ze zvířat nebo jejich využívání k laboratorním účelům. Variant vegetariánství existuje mnoho druhů a někdy spolu více či méně úspěšně soupeří. V obecném povědomí je vegetariánem každý, kdo nejí maso, ale sami vyznavači tohoto trendu se rozlišují přesně podle potravin, které konzumují. Například lidé, kteří vyznávají makrobiotickou stavu nelze, podle těchto měřítek, mezi vegetariány počítat, protože mohou konzumovat i určité množství ryb. Jejich strava je založena na konzumaci obilovin, luštěnin a zeleniny a jen v malé míře používají ovoce, ořechy a semena. Někteří pak mají povoleno i malé množství bílého masa, drůbeže nebo i masa „červeného“.
Tato skupinu se také nazývá „semivegetariáni“, protože mívají přesně určeno, jak často mohou vegetariánská pravidla porušit. Další skupinou jsou třeba „laktoovovegetariáni“, kteří mohou konzumovat také vejce a mléčné výrobky, nesmějí však jíst maso ani z ryb a drůbeže. Někdy se vegetariánství vyvine, stejně jako každý odlišný životní styl, až do extrémů, jako třeba frutariánství, kdy se mohou konzumovat plody rostlin pouze za podmínek, že nedojde ke zranění rostliny. „Frutariáni“ se tedy stravují jen sběrem spadlých plodů. Další extrémní skupinou vegetariánů jsou „vitariáni“, kteří veganské potraviny připravují pouze při teplotě do 46,7 stupňů, aby se nezničily enzymy a výživné části rostlin. Na ně navazuje „syrové veganství“, které potravu tepelně neupravuje vůbec.
Názor veřejnosti na vegetariánství, makrobiotiku a veganství se různí. Ti, kteří k němu mají největší odpor argumentují tím, že rostliny mají jiné složení potřebných látek a proto nemohou smíšenou stravu, která obsahuje nejen zeleninu, ovoce a luštěniny, ale také bílkoviny, tuky a minerály či vitamíny živočišného původu nahradit. Zejména vývoj dětí tak může být ohrožen a ten, kdo se chce takto stravovat a zejména vést k vegetariánství své děti musí mít značné znalosti z chemie, biologie a lékařské vědy, aby byl schopen sestavit jídelníček tak, aby vytvořil vegetariánskou formou plnohodnotnou náhradu. Česká pediatrická společnost tyto obavy do určité míry podporuje, protože vývoj dětí je mnohem náročnější na výživu a její špatné složení může ovlivnit některé budoucí problémy v dospělém věku. U dětí by se bílkovina, která je hlavní složkou stavby těla měla skládat alespoň ze dvou druhů rostlinné bílkoviny, pokud není přijímána živočišná. Extrémní dodržování makrobiotické stravy nebo vegetariánské či veganské diety nelze doporučit v období do konce 2.roku života z důvodů možné proteino-kalorické malnutrice a růstové a psychomotorické retardace. Při omezení příjmu vajec, mléka a mléčných výrobků je zase dítě vystaveno nedostatku kalcia a vitamínu D, chybějící masné produkty mohou zavinit nedostatečný přívod železa, vitamínu B12, zinku a dalších minerálů. Zejména makrobiotická dieta je příliš restriktivní a může vést k vážným růstovým problémům.
Pokud tedy rodiče vyznávají tento životní trend, měli by jej, v případě dětí, konzultovat s pediatrem a řídit se jeho názory. Podle názoru Americké dietetické asociace je však vhodně rozvržená vegetariánská nebo veganská strava vhodná pro všechna období života včetně těhotenství, kojení, dětského věku i dospívání. Vegetariáni mívají také nižší hmotnost a v menší míře se u nich vyskytuje ischemická choroba srdeční, vysoký krevní tlak, cukrovka a nádory prostaty a střev. Jedná se o stravu nutričně vyváženou, která je přínosná při léčbě různých onemocnění. Jiní odborníci pak upozorňují i dospělé na možná rizika z nevhodně volené vegetariánské stravy, která může způsobit zdravotní problémy díky nedostatku některých potravních složek nutných pro správné fungování lidských orgánů. Řešení těchto rizik spočívá v použití vhodných obohacených potravin nutričními faktory, které by ve stravě mohly být nedostatečně zastoupeny. I když názory odborníků nejsou sjednocené, k vegetariánství se hlásí stále větší procento lidí v civilizovaném světě. Čilí obchodníci ucítili svou šanci a tak roste počet restaurací a jídelen nabízejících vegetariánskou stravu a zvyšuje se také nabídka surovin pro vegetariánskou stravu v mnoha supermarketech. Ten, kdo vegetariánství vyznává si už dnes může vybrat a některé restaurace umí vegetariánskou stravu připravit vskutku zajímavým způsobem. Lákají tak i ostatní populaci, aby k nim zašla a jednou za čas svůj jídelníček trochu změnila, což není na škodu.
Foto © Depositphotos.com/duplass
