Tam kde se zrodila cibulačka

K této proslulosti přispívá i výhodná poloha státu, který má přístup k moři  a zároveň ideální podmínky pro pěstování vnitrozemských surovin, vína, ovoce a zeleniny, chov dobytka a drůbeže a tradici ve výrobě sýrů.Pro francouzskou kuchyni je typická rafinovanost. Některé její recepty se vyznačují promyšlenou kombinací koření a ingrediencí, jiné jemnou delikátností použitých surovin.

Nelze říci, že by se tento gastronomický ráj některé surovině  vyhýbal. Používá stejně rád ryby a plody moře,  jako všechny druhy masa, drůbeže, hub, koření ale také zeleniny, zejména dýně a čekankové puky nebo chřest.Jen ve Francii si můžeme objednat mistrně upravená žabí stehýnka, šneky nebo ústřice, lanýže. Vše ostatní jsou jen napodobeniny. Každá restaurace si zakládá na dobré kuchyni a každoroční hodnocení vybraných restaurací je francouzskou  specialitou.Francouzským vynálezem je též kuchyňská úprava pečení, vaření  nebo výroby omáček, do které se přidává svazek bylinek. Na rozdíl od jiných postupů se tady svazek bylin svázaný nití  po dokončení vyjme a zůstane jen krásné aroma. 

Další specialitou je tzv. flambování, což je zastříknutí pokrmu kvalitním alkoholem a zapálení. Nejenže se jedná o velmi efektní formu servírování, ale postup zároveň dodá pokrmu nezaměnitelnou chuť.

Přívlastek „francouzský“ se stal fenoménem kulinářství. Ať se již jedná o francouzské bagety, francouzské sýry, francouzské víno……
….i když…. Režisér Zdeněk Troška, který ve Francii studoval a sám je považován v oblasti gastronomie za znalce, se ke kulinářskému umění běžných francouzských hospodyněk vyjadřoval, svým nezaměnitelným způsobem,  velmi sarkasticky.

 

Země je určitě  proslulá svou gastronomií, ale asi tomu tak nebude všude. Česká hospodyňka dokáže uvařit i to, co kuchař v dobré restauraci, ale v zemi vyhlášené svým gurmánstvím to asi neplatí. Tady se, možná, na dobré jídlo chodí opravdu jen k vyhlášeným kuchařům a dobro domácí kuchyně znají v jiné podobě.

 

Francouzská cibulačka
500 g cibule, 2 stroužky česneku, 2 lžíce oleje, 1 lžíce másla, 2 lžíce hladké mouky, 2 kostky masoxu, půl lžičky pepře, špetka muškátového květu, 100 g strouhaného sýra.
Na toasty: plátky čerstvé veky, rostlinné máslo, 100 g sýra, tuk na plech.

 

Nadrobno pokrájenou cibuli podusíme na  oleji s máslem. Přidáme na plátky nakrájený česnek. Vše podusíme a po odpaření šťávy smažíme dožluta. Vsypeme mouku, promícháme a ještě chvíli opékáme. Pak zalijeme 1.5 litrem horké vody. Vhodíme masox a 10 minut vaříme. Osolíme a přidáme koření. Veku nakrájíme na plátky, potřeme máslem a posypeme strouhaným sýrem, rozložíme na promaštěný plech a v předehřáté troubě pečeme, dokud se sýr neroztaví, poté toasty vyjmeme.

Toasty ozdobíme špetkou sýra, kouskem másla a podáváme jako přílohu k cibulové polévce.

Podle jiné verze  se toasty položí na misku s polévkou a společně se ještě zapečou do doby, než se  sýr roztaví.